Máček železniční

V těchto dnech, v polovině května, rozkvétají všude kolem železničních tratí vlčí máky.

Když mají dost místa, vyrostou vysoko a mají velké květy.

Ale jsou i máčky skromné - semínko vyklíčilo tam, kde vyrostou rostlinky prostorem stísněné, malé a jejich kvítky jsou mnohdy menší než korunová mince.

Hledají sluníčko, otáčejí se k němu - a protože se narodily poblíž železnice, jako kdyby nám dávaly svou barvou návěst "stůj".

A možná dávají - přály by si, aby se chvátající kolemjdoucí na chvíli zastavili a potěšili jejich krásou.

A nejen jejich - stačí se rozhlédnout a s úžasem pozorovat, kolik rostlinek statečně vykvetlo v puklinách asfaltu a betonu perónů, mezi štěrkem železničního svršku a dokonce i v prasklinách pražců.

Chce to jen málo ... jenom na chvilku respektovat návěst dávanou máčkem železničním.

Máček Železniční, který se ve volném prostoru a na výsluní tyčí jako návěstidlo, měl štěstí. To jiné máčky jsou na tom hůře.

Hleďme, kde všude se může uchytit život. Skromné rostlinky statečně vykvetly chráněny, ale i stísněny ocelovou kolejnicí.

A přestože je skryt za (z jeho pohledu) jejím kovovým masivem, máček neomylně otáčí hlavičku k východu Slunce.

Je 6:20 a přesně tím směrem před hodinou Slunce za nádražní budovou opravdu vyšlo.

Mezi štěrk železničního svršku zapadla i semínka lípy stojící vedle nádražní budovy. Vzešla - i když nemají šanci dlouho přežít.

Před chviličkou tudy - po první koleji nádraží Praha - Satalice - projel rychlík a za necelých pět minut přijede na tuto kolej "můj" osobák, ale rostlinkám to nevadí.

Jejich červená návěst splnila svůj úkol ... zavelela "stůj" kolem letícímu hmyzu ...... a v tobolkách již zrají nová semínka nových Máčků Železničních.