Z knihy času

(Z poezie Jany Vesuvanky LXXXVII.)

 

 

Obracíš listy
vracíš stránku
na níž se rozzářilo
v noci nebe
a všechny cesty
vedly tam
kde utichly mandolíny
ozvaly se tympány
a heligony
bolestného flamenca

Zdvihla se země
ustoupilo moře
za temného vlnobití
gejzíry slz
vytryskly k nebi
z bolesti zrozeno
kamení

Listuješ dál
do dnešní doby
klidný je tep
žhavého srdce
do barev květů
se odívá hora
v hlubinách
skrývá tajemství ...    

 

Obrázek autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?