Tiše usíná hladina vod
Opatovických, Světa
i Rožmberka
v rezavém rákosí
krčí se kachny
Slunce kreslí stíny
po sněhobílých cestách
se stopami
poutníků
zasněných
nad staletou
grafikou
Krčínových
dubů
Kdesi ve větvích
sojka střeží
království lesa
a osamělá sýkorka
volá "ci-ci-bé"
ještě trochu brzy ...
|