Enrico Caruso

(Z poezie Jany Vesuvanky LXXVIII.)

 

 

 

Písně
slunného jihu,
sonáta i tarantella
rozezněly harfu,
cemballo
i mandolinu,
to múza našla
zalíbení
v nejštědřejším
kraji

Do těch tónů
zazněl hlas
a rozletěl se
do světa
Sláva Neapole
přeletěla oceán
v doprovodu
božské Emmy

Nemilosrdně
plyne čas
a slávu města
pokryl prachem
už nikdo si nepodává
ruku s Neapolí
a ty múzo opuštěná
už jenom vzpomínáš

Vzpomínky ožily
i na severu
kde rozléhá se
jeho hlas
jenom deska
trochu praská...   

 

Obrázek z archívu autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?