Návraty

(Z poezie Jany Vesuvanky LXXIV.)

 

 

 

Hledám cestu
zavátou časem
a zarostlou macchií
vedla prý kdysi
do Říma a ještě dál

Země slunce, pinií
a mramoru
v němž žijí
starověká božstva
cézarové i svatí

Cesta kamenná
zavede Tě tam
kde odehrál se
příběh pohádkáře
ze severu
a jeden Čech
stal se božským

Básník a geolog
s duší malíře
vzdal poctu kraji
kde hoří nejen
srdce slavné hory
ale i nadšení

Mandolina brnká
v doprovodu mořských vln
a kdosi zpívá
Vrať se do Sorrenta...  ...  

 

Báseň byla inspirována krajinou, která je mým druhým domovem. Krajinou, kterou obdivoval i Johann Wolfgang Goethe, který byl nejen básník, ale i mineralog a geolog, který dokonce i maloval. Podílel se i na výzkumech naší Komorní hůrky.

 

Obrázek autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?