Cremona

(Z poezie Jany Vesuvanky LXVIII.)

 

 

 


V severním stínu
Milána
u řeky "Po"
krčí se malé
vůbec ne tiché
městečko

V tónech božských
rozletělo se
do všech koutů
světa
a promluvilo
řečí Apenin

Hledají tajemství
houslí zrozených
z javorů a smrků
s letokruhy
studené tváře
Dolomitů
křtěných jiskrou
vulkánů

Marně...

I kdyby sebevíc
se snažili
už nikdo nedokáže
to co Stradivari   ... 

 

Obrázek z archívu autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?