Gejzír, jen jediné slovo
a ožije ostrov
ve vodách Atlantiku
kde žhavý tep Země
se dere na povrch

Spící hory
čekají na svůj čas
kdy protáhnou
žhavé tlapky
do údolí
a namalují černá pole

Pukliny v zemi
sirný dech
a v hlubinách
voda hučí a vře
i ona má svůj čas
bělostné fontány
Strokur

Tiše tu postával
hudebník cizinec
naslouchal
sykotu a tříštění vod
i bolestným výkřikům
vulkánů
jež přetavil do not
symfonických básní
Geysir a Hekla   ... 

(věnováno Jónu Leifsovi)

Báseň jsem věnovala hudebnímu skladateli Jónu Leifsovi (1899 - 1968), který původem Němec, před válkou přesídlil na Island, kde byl očarován přírodními sílami tohoto ostrova a složil symfonické básně "Hekla" a "Geysir" i další díla, věnovaná přírodním divům Islandu.