Zvolna doznívá
poslední věta
a její tóny se mísí
s barvami země
sytá zeleň stromů
s okrem koketuje

Ohně slunečnic
zvolna dohasínají
prostřely už sýkorkám
bohatý stůl

Bělavé děti bodláků
vyrážejí do světa
žluté okolíky
natahují vratiče ke slunci
zatímco u cesty
se vrbovky rdí

Fialová melancholie
táhne se po kopcích
sluníčko trochu unavené
už si rádo přispí

Hrdý, s plavou hřívou
rozevlátou ve větru
rozhlíží se po kraji
a mohutnými tlapami
tiše našlapuje -
odchází do jiné savany  ...