Daleko na západ
a možná ještě dál
tam kde zamáváš
východu slunce
nad modrými vodami
Pacifiku
Ztrácí se horizont
ve zlatém odlesku
a vlny oceánu
hrají věčnou
vodní hlubokou
tokátu monotónní...
Usínáš na lodi
ukolébán
Probudí Tě
děsivý výkřik
kdesi dole
uvězněné bohyně
ronící potoky
syčících slz
proměněných
v řadu korálků
ráje orchidejí
Žhavé lávopády
se řítí ze skal
a jiné, pomalé
splétány do provazců
To bazaltový orchestr
hraje havajské flamenco
a jeden korálek
se zvolna rozrůstá
|