Andersen

(Z poezie Jany Vesuvanky IL.)

 

 

 

Již nestihnu vlak
co vede šňůrou perel
a zastaví až v Kodani
kde zrodila se
Malá mořská víla
a usmívá se v kameni

Nesmrtelnými tahy
po papíře
smířil básník
rozhádané pero
s kalamářem

Ožívají
pastýřka i kominíček
statečný cínový vojáček
a ve Florencii
bronzový kanec
na svém hřbetě
povozil budoucího malíře

Rozmlouvají lidskou řečí
květiny i ptáci
a nejen oni

Příběhy lidí severu
dotýkají se i Neapole
Rozletěly se
na všechny strany
jako jiskry
a tam, kde vzplanuly
hoří oheň dodnes  ...

 

Fotografie z archívu autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?