Obsidián

(Z poezie Jany Vesuvanky XXXI.)

 

 

 

Do paměti dítěte
vrylo se
tajemné jméno kamene
s leskem lastury

Rozseté kamínky na pobřeží
vypravují příběh
už jen tichým žárem
z dílen Hefaista

Strašlivý pláč hory
a řeka slz
pomalu se plazí
Moře bouří
vlny bijí
slzy chladnou
černají
Křemík v objetí
kyslíku se v krystal
nepromění

Jeden z obrazů
dějin Země
vtištěn do kamene ...  

 

Ilustrace autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?