Kámen a květ

(Z poezie Jany Vesuvanky X.)

 

 

 

Pohled na mapu
zas ožívá azur Tyrhénu
cesta vede do míst
velkých dramat Země

Skryté v oblacích
temeno lysé
kde oheň měl
poslední slovo

Melancholie hory
jejíž náruč kamenná
v žáru slunce
v dešti i bouři
čeká...

Lava rossa
stříbřitě zelený
lišejník
našel tu domov

Desítky let
a trpělivost přináší
Valeriánu
Trifolium
Rumex
Taraxacum
keříky rodu Ginestra

Tisíce květů
zazáří ve svahu
pohladí
a rozežene všechny
smutky

Na severu
vzpomínka ožívá
hřeje
a štětec roztančí
tarantelu barev
vesuvských  ...

 

Ilustrace autorky.


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?