Dnes naposled

Eva Kačírková

Těch pár slov,

snad dokážeš je říct už nazpaměť.

Těch pár slov,

však málo kdo čeká na svou odpověď.

Mé srdce těžko snáší tíhu tak ohromnou,

tíhu viny, však světlo je stále nade mnou.

A co teprve tvé srdce?

Jak hrdě snášíš ten stoletý žal.

Jak můžu odpouštět a milovat?

Jak můžu beze strachu snít?

Jak můžu srdce své dál budovat?

Tolik otázek.

Dnes snad už konečně naposled.

Lounským kopcům

Jana Vesuvanka

Vyhasla výheň
podzemních krbů
Vracejí se
vítr, voda, mráz
Miliony let
mění svět
svoji tvář
vulkány zaoblil
do homolí

Jen v kamení
zůstala jiskra ohně
proměněna do barev života
Step promluvila
sytou modří květů šalvějí
vysoké trávy ve větru
se tiše vlní
něžná motýlí křídla
tančí menuet

A ke mně z dálky zaznívají
tóny symfonie
Alexandra Porfyrjeviče Borodina