Šumavské nostalgie IV. - Pasečná

Dáte-li se od silnice Horní Výtoň - Guglwald dále podél hranic směrem na západ, pojedete po červené cyklotrase od bývalého vojenského objektu označeného na mapě jako Spáleniště, klesnete do údolí Horského potoka k bývalému Liščímu mlýnu a po nepříliš kvalitní asfaltce vystoupáte několika serpentinami k Multerberskému rašeliništi. Na téměř deseti hektarech této přírodní památky jsou vzácné porosty kosodřeviny, borovice blatky a horských smrčin. Při západním okraji rašeliniště stávala osada Multerberg s více než sto obyvateli. Po vysídlení v padesátých letech osada beze stop zanikla. Silnice dál vede mezi pastvinami a roztroušenými lesíky k Pasečné. Před závěrečným stoupáním k obci je ve smrkovém lesíku dvojitá zatáčka. U lesní cesty odbočující vpravo nahoru stojí památníček s českými a německými nápisy. Zde byl 21.9.1938 příslušníky německého Freikorpsu zákeřně ze zálohy zavražděn český velitel četnické stanice v Rychnůvku, strážmistr Antonín Měsíček. Tím se i v této části Šumavy rozpoutalo nacionalistické běsnění.

Pastviny klesající několik kilometrů pod Pasečnou k bývalému Rychnůvku jsou plné spokojených strávnic.

Také obec Pasečná, ležící na jižních svazích hory Vítkův kámen, byla původně v padesátých letech odsouzena k zániku. Byly tu sice postaveny nové budovy kasáren pohraničních jednotek, původní zástavba však byla zničena. Obec zachránila až myšlenka výstavby agrokombinátu, který byl na základech bývalé vsi vybudován pod patronátem pražského ČKD. A tak obec, která je roku 1880 připomínána již 1128 dušemi, měla v roce 1981 pouhých 49 stálých obyvatel. Pasečná bývala od třináctého století (první písemný zápis je z roku 1379) známá spíše pod německým názvem Reiterschlag, což se vykládá nejspíše jako "planičova paseka" - planiči byli lidé, jejichž úkolem kdysi bylo mýtit lesní porost a získávat tak novou zemědělskou půdu. Podle dochovaných zápisů byla Pasečná hospodářským centrem širého okolí - působili tu dva obchodníci - se smíšeným zbožím a s ovocem a zeleninou, byl tu kovář, řezník i hokynář. A samozřejmě také hospoda.

Vjíždíme do Pasečné...

Na celé obci je v opravdu dobrém stavu asi jen ta cedule s názvem, která je téměř nová...

Pasečná dnes...

Okaly zaměstnanců agrokombinátu vytvořily novou zástavbu, zemědělské stroje však dnes zarůstají křovím...

Okolí je tu krásné...

Krajina kolem Pasečné je opravdu krásná. Směrem ke hranicím stoupají pastviny, které využívají stáda hovězího dobytka.

Tak to tu vypadalo...

Tak to tu vypadalo ...

Na kraji obce je deska s fotografiemi, jak Pasečná - Reiterschlag - vypadala před vysídlením. Text je v češtině i v němčině, jako ostatně u všech podobných popisů. Vytvářejí je totiž většinou původní obyvatelé a jejich potomci.

Zbytečně zmařený život

Jedete-li k Pasečné od Spáleniště - odbočky ze silnice Přední výtoň-Guglwald, asi dva kilometry před hranicemi, doledete asi po čtyřech kilometrech k malému hájku, kde silnice dělá poměrně ostré esíčko. V pravotočivé zatáčce odbočuje vpravo lesní cesta a u ní je pomníček. Jedete-li na kole, jistě si ho povšimnete; pokud jedete autem, dávejte pozor - je tu poměrně nebezpečné místo a i tady se najdou tací, kdo si pletou silnici se závodištěm splašených volů. Na kamenné desce se můžete dočíst:

Zde padly první výstřely během vyhrocujícího se nacistického šílenství dne 21.9. 1938. Ze zálohy zde byl příslušníky Freikorpsu zastřelen Antoním Měsíček, četnický velitel z Rychnůvku. Zemřel 23.9. 1938.

To byla první oběť vraždění. Jako odplatu za tento čin položili další lidé své životy v letech 1945 - 1946. Vzpomeňme všech onětí, i těch dalších, kteří následovali.

Na připojené fotografii je četnický strážmistr uprostřed skupiny mladých hochů; všichni jsou slavnostně oblečeni. K fotografii je připojen komentář:

Na fotografii velitel četnické stanice v Německém Rychnůvku, Antonín M2síček - v uniformě. Vlevo bývalý starosta obce Pasečná (dříve Reiterschlag) Hehenberger. Fotografie byla pořízena v 30-tých letech na Rychnůvku.

Tento snímek vyplňuje výkvět tehdejších branců české armády z obce Pasečná. Fotografie nepůsobí dojmen, že by setkání s tímto respektovaným českým úředníkem nebylo přátelské.

Multerberské rašeliniště - i zde žili lidé ...

Na silnici od Spáleniště do Pasečné nejprve sjedete dolů k potoku, pak se silnice klikatí lesem, chvíli stoupá a pak začne klesat. Ve chvíli, kdy se začne otvírat pohled na pastviny, zpomalte a podívejte se vpravo. Jste v nadmořské výšce 795 m u Multerberského rašeliniště, přírodní památky o výměře  9,12 ha, vyhlášené dne 27.5.1992.

Toto rašeliniště se nachází v úvalu bezejmenné vodoteče na okraji lesního porostu cca 2 km východně od osady Pasečná vlevo podél komunikace Pasečná - Spáleniště. Na západním okraji na něj navazují mokré louky. Důvodem ochrany je rostlinné společenstvo blatkového rašeliniště na podkladu tvořeném granitem, granitovým porfyrem a granulitem. Rašelina zde dosahuje mocnosti 200 - 310 cm.

Stromové patro rašeliniště je tvořeno komplexem borovice blatky (Pinus rotundata) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris). Část chráněného území na východním okraji a podél komunikace je kulturní podmáčený porost s převahou smrku a náletem borovice lesní i blatky. Podrost tvoří rašelinná vegetace svazu Sphagnion medii s různými druhy rašeliníků (Sphagnum sp.), suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), vlochyní bahenní (Vaccinum uliginosum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia) a klikvou bahenní (Oxyccocus palustris).

Na ploše rašeliniště byly nalezeny cenné tyrfofilní a tyrfobiontní druhy hmyzu, např. střevlík Agonum ericeti a kriticky ohrožený střevlík Carabus menetriesi. V zimním období jsou pravidelně zaznamenávány doklady (stopy a trus) populace silně ohroženého losa evropského (Alces alces).

Do vývoje porostů na rašeliništi se nezasahuje. Proto je zde porost zcela přirozený. Západní okraj rašeliniště je od začátku devedasátých let minulého století nepříznivě ovlivněn budováním odvodňovacích kanálů z přilehlých luk. Některé z těchto příkopů zasáhly až do rašelinného ložiska. Proto se v některých otevřených příkopech zřídilo několik přehrazení za účelem zvednutí spodní vody.

Jak vidíte, je tu ráj pro botaniky, entomology i zoology. A přesto tato zdánlivá pustina také bývala obydlena. Ještě před sto lety tu bývala obec Multenberk, nevelká, ale žili tu lidé, jejichž obživou byl les. První zmínky o této obcu pocházejí z roku 1379 (!). V roce 1910 tu bylo 32 domů, ve kterých žilo 165 lidí. O jedenáct let později se uvádí 31 domů se 150 obyvateli - a poté název Multergerg již jen figuruje v seznamu obcí zaniklých po roce 1945.

Na prastaré mapě vidíte Multerberg zhruba uprostřed dole. Nad ním, trochu vlevo, je Reiterschlag, dnešní Pasečná. Úplně vlevo uprostřed, se symbolem kostela, je Reichenau, česky Rychnůvek. V horní části mapy je Vítkův Hrádek (Wittinghausen) a vpravo nahoře, většími písmeny uvedený Fryberg - to je dnešná Frymburk. Lipno samozřejmě na mapě není ...

Poslední zmínku o obcu jsem našel ... to byste neuhodli ... mezi dokumenty Poslanecké sněmovny:

Návrh A. Jobsta na poskytnutí podpory obcím Reiterschlag, Multerberg v politické obci Reiterschlagu, a osadám Multerberské Chalupy, v politické obci Výtoň, všem v politickém okrese kaplickém, které byly postiženy krupobitím. T. 622.

Rozd. a přik. in. výb. 60, 7. X. 1936; 8,

 


Šumavské nostalgie ...


Vlk Samotář   (JL)

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?