Dáte-li se od silnice Horní Výtoň
- Guglwald dále podél hranic směrem na západ, pojedete
po červené cyklotrase od bývalého vojenského objektu
označeného na mapě jako Spáleniště, klesnete do údolí
Horského potoka k bývalému Liščímu mlýnu a po nepříliš
kvalitní asfaltce
vystoupáte několika
serpentinami k Multerberskému rašeliništi. Na téměř
deseti hektarech této přírodní památky jsou vzácné
porosty kosodřeviny, borovice blatky a horských smrčin. Při
západním okraji rašeliniště stávala osada Multerberg s
více než sto obyvateli. Po vysídlení v padesátých
letech osada beze stop zanikla. Silnice dál vede mezi
pastvinami a roztroušenými lesíky k Pasečné. Před závěrečným
stoupáním k obci je ve smrkovém lesíku dvojitá zatáčka.
U lesní cesty odbočující vpravo nahoru stojí památníček
s českými a německými nápisy. Zde byl 21.9.1938 příslušníky
německého Freikorpsu zákeřně ze zálohy zavražděn český
velitel četnické stanice v Rychnůvku, strážmistr Antonín
Měsíček. Tím se i v této části Šumavy rozpoutalo
nacionalistické běsnění.
Pastviny klesající několik kilometrů
pod Pasečnou k bývalému Rychnůvku jsou plné spokojených
strávnic.
Také obec Pasečná, ležící na jižních
svazích hory Vítkův kámen, byla původně v padesátých
letech odsouzena k zániku. Byly tu sice postaveny nové
budovy kasáren pohraničních jednotek, původní zástavba
však byla zničena. Obec zachránila až myšlenka výstavby
agrokombinátu, který byl na základech bývalé vsi
vybudován pod patronátem pražského ČKD. A tak obec,
která je roku 1880 připomínána již 1128 dušemi, měla
v roce 1981 pouhých 49 stálých obyvatel. Pasečná bývala
od třináctého století (první písemný zápis je z roku
1379) známá spíše pod německým názvem Reiterschlag,
což se vykládá nejspíše jako "planičova
paseka" - planiči byli lidé, jejichž úkolem kdysi
bylo mýtit lesní porost a získávat tak novou zemědělskou
půdu. Podle dochovaných zápisů byla Pasečná hospodářským
centrem širého okolí - působili tu dva obchodníci - se
smíšeným zbožím a s ovocem a zeleninou, byl tu kovář,
řezník i hokynář. A samozřejmě také hospoda.
|
Na celé obci
je v opravdu dobrém stavu asi jen ta cedule s názvem,
která je téměř nová...
|
Okaly zaměstnanců
agrokombinátu vytvořily novou zástavbu, zemědělské
stroje však dnes zarůstají křovím...
|
Krajina kolem
Pasečné je opravdu krásná. Směrem ke hranicím
stoupají pastviny, které využívají stáda hovězího
dobytka.
|
Na kraji obce je deska s fotografiemi,
jak Pasečná - Reiterschlag - vypadala před vysídlením.
Text je v češtině i v němčině,
jako ostatně u všech podobných popisů. Vytvářejí je
totiž většinou původní obyvatelé a jejich potomci.
Zbytečně zmařený život
Jedete-li
k Pasečné od Spáleniště - odbočky ze silnice Přední výtoň-Guglwald, asi dva
kilometry před hranicemi, doledete asi po čtyřech kilometrech k malému hájku,
kde silnice dělá poměrně ostré esíčko. V pravotočivé zatáčce odbočuje vpravo
lesní cesta a u ní je pomníček. Jedete-li na kole, jistě si ho povšimnete; pokud
jedete autem, dávejte pozor - je tu poměrně nebezpečné místo a i tady se najdou
tací, kdo si pletou silnici se závodištěm splašených volů. Na kamenné desce se
můžete dočíst:
Zde padly první výstřely během vyhrocujícího se
nacistického šílenství dne 21.9. 1938. Ze zálohy zde byl příslušníky Freikorpsu
zastřelen Antoním Měsíček, četnický velitel z Rychnůvku. Zemřel 23.9. 1938.
To byla první oběť vraždění. Jako odplatu za tento čin
položili další lidé své životy v letech 1945 - 1946. Vzpomeňme všech onětí, i
těch dalších, kteří následovali.
Na připojené fotografii je četnický strážmistr uprostřed
skupiny mladých hochů; všichni jsou slavnostně oblečeni. K fotografii je
připojen komentář:
Na fotografii velitel četnické stanice v Německém
Rychnůvku, Antonín M2síček - v uniformě. Vlevo bývalý starosta obce Pasečná
(dříve Reiterschlag) Hehenberger. Fotografie byla pořízena v 30-tých letech na
Rychnůvku.
Tento snímek vyplňuje výkvět tehdejších branců české
armády z obce Pasečná. Fotografie nepůsobí dojmen, že by setkání s tímto
respektovaným českým úředníkem nebylo přátelské.
Multerberské rašeliniště - i zde žili lidé ...
Na silnici od Spáleniště do Pasečné nejprve sjedete dolů k
potoku, pak se silnice klikatí lesem, chvíli stoupá a pak začne klesat. Ve
chvíli, kdy se začne otvírat pohled na pastviny, zpomalte a podívejte se vpravo.
Jste v nadmořské výšce 795 m u Multerberského rašeliniště, přírodní památky o
výměře 9,12 ha, vyhlášené dne 27.5.1992.
Toto rašeliniště se nachází v úvalu bezejmenné vodoteče na
okraji lesního porostu cca 2 km východně od osady Pasečná vlevo podél komunikace
Pasečná - Spáleniště. Na západním okraji na něj navazují mokré louky. Důvodem
ochrany je rostlinné společenstvo blatkového rašeliniště na podkladu tvořeném
granitem, granitovým porfyrem a granulitem. Rašelina zde dosahuje mocnosti 200 -
310 cm.
Stromové patro rašeliniště je tvořeno komplexem borovice
blatky (Pinus rotundata) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris).
Část chráněného území na východním okraji a podél komunikace je kulturní
podmáčený porost s převahou smrku a náletem borovice lesní i blatky. Podrost
tvoří rašelinná vegetace svazu Sphagnion medii s různými druhy rašeliníků
(Sphagnum sp.), suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum),
vlochyní bahenní (Vaccinum uliginosum), kyhankou sivolistou (Andromeda
polifolia) a klikvou bahenní (Oxyccocus palustris).
Na ploše rašeliniště byly nalezeny cenné tyrfofilní a
tyrfobiontní druhy hmyzu, např. střevlík Agonum ericeti a kriticky
ohrožený střevlík Carabus menetriesi. V zimním období jsou pravidelně
zaznamenávány doklady (stopy a trus) populace silně ohroženého losa evropského (Alces
alces).
Do vývoje porostů na rašeliništi se nezasahuje. Proto je
zde porost zcela přirozený. Západní okraj rašeliniště je od začátku devedasátých
let minulého století nepříznivě ovlivněn budováním odvodňovacích kanálů z
přilehlých luk. Některé z těchto příkopů zasáhly až do rašelinného ložiska.
Proto se v některých otevřených příkopech zřídilo několik přehrazení za účelem
zvednutí spodní vody.
Jak vidíte, je tu ráj pro botaniky, entomology i zoology.
A přesto tato zdánlivá pustina také bývala obydlena. Ještě před sto lety tu
bývala obec Multenberk, nevelká, ale žili tu lidé, jejichž obživou byl les.
První zmínky o této obcu pocházejí
z roku
1379 (!). V roce 1910 tu bylo 32 domů, ve kterých žilo 165 lidí. O jedenáct
let později se uvádí 31 domů se 150 obyvateli - a poté název Multergerg již jen
figuruje v seznamu obcí zaniklých po roce 1945.
Na prastaré mapě vidíte Multerberg zhruba uprostřed dole.
Nad ním, trochu vlevo, je Reiterschlag, dnešní Pasečná. Úplně vlevo
uprostřed, se symbolem kostela, je Reichenau, česky
Rychnůvek. V horní
části mapy je
Vítkův Hrádek (Wittinghausen) a vpravo nahoře, většími písmeny
uvedený Fryberg - to je dnešná Frymburk. Lipno samozřejmě na mapě není
...
Poslední zmínku o obcu jsem našel ... to byste neuhodli
... mezi dokumenty Poslanecké sněmovny:
Návrh A. Jobsta na poskytnutí podpory obcím Reiterschlag,
Multerberg v politické obci Reiterschlagu, a osadám Multerberské
Chalupy, v politické obci Výtoň, všem v politickém okrese kaplickém,
které byly postiženy krupobitím. T. 622.
Rozd. a přik. in. výb. 60, 7. X. 1936; 8,
Šumavské nostalgie ...
Vlk Samotář (JL)
Zpět na Tajemná místa
plná síly
