 |
O studánce sv. Vojtěcha poblíž Přerova nad Labem jsem psal již několikrát - naposledy v souvislosti s vysvěcením kapličky, která stojí přímo nad studánkou. Ovšem podle mapy i podle zmínek na různých internetových stránkách by měla být nedaleko ještě jedna studánka ... opravdu jen kousíček cesty, jak je vidět z mapy.
Skutečně - z křižovatky silnic na kraji městečka vede široká polní cesta vzhůru k lesíku na návrší, přesně jak ukazuje mapa. Na mapě to není tak vidět - ale je to docela do kopce.
|
To návrší se jmenuje zcela příhodně - Na Vrších. Při pravém kraji lesíka stojí čtveřice památných stromů - jsou to lípy malolisté (Tilia cordata). Mezi lipami stojí boží muka a pár metrů vlevo studánka z poloviny 19. století. Místní obyvatelé toto místo nazývají velmi příhodně - U Čtyř lip.
 |
 |
Lípy jsou státem chráněné. Jejich ochrana byla vyhlášena v roce 2005 odborem životního prostředí městského úřadu v Lysé nad Labem. Ve zdůvodnění stojí, že stromy vhodně doplňují drobnou sakrální stavbu a zároveň napomáhají utvářet ráz krajiny poškozené intenzivním zemědělstvím.
Stáří stromů se odhaduje na 120 let. Lípy mají obvody kmene 275, 233 198 cm (2005). Poslední z nich má obvod jen 109 cm, a má se za to, že byla dosazena později. Výška stromů byla v době vyhlášení mezi 13 a 18 m.
 |
 |
Lípy tvoří svými kmeny rohy čtverce, uprostřed kterého stojí pískovcová boží muka
Ve Wikipedii jsou boží muka popsána opravdu detailně:.
Celková výška této pískovcové stavby je 332 cm. Na základové desce o rozměrech 143x128 cm stojí hranolový, 116 cm vysoký podstavec o průřezu 48x48 cm s 63 cm vysokou, v horní části profilovanou patkou o základně 67x67 cm. Je zakončený výrazně členěnou, 24 cm vysokou hlavicí o rozměrech vrcholové části 79x78 cm. Na něm stojí 200 cm vysoký, směrem k vrcholu se mírně zužující pilíř o základně 42x42 a při vrcholu o průřezu 37x37 cm. Na jeho čelní – severní stěně je vytesán obrys obdélníku s oblými rohy, široký 20 cm a o výšce 121 cm. Hlavice pilíře, profilovaná deseti hranolovými stupni, je 31 cm vysoká a při horním okraji má rozměr 58x58 cm. Na vrcholu pilíře je 15 cm vysoký třístupňový podstavec o základně 31x28 cm, na kterém stával povýšený, pravděpodobně latinský kříž. Dnes tato dominanta chybí.
Závěrečná poznámka dnes již naštěstí neplatí. Byl dosazen nový pískovcový kříž a boží muka jsou opět kompletní.
 |
 |
No a dostávám se k tomu, proč jsem sem vlastně přijel. Studánka z roku 1856 je pár metrů od božích muk vlevo a kousek níže. Je to drobná stavba, zhotovená rovněž z pískovce. Na první pohled se mi zdá, že tu není něco tak úplně v pořádku. Nad studánkou jsou složené nějaké kameny a studánka sama vypadá, jako by z ní cosi chybělo ... Důvod je velmi smutný. V roce 2006 byla studánka poškozena nezjištěným vandalem a následně přestěhována do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. V současnosti probíhá stavba nové pískovcové studánky.
Dovedete někdo pochopit myšlenkové pochody toho grázla, co z nedostatku jiné seberealizace prostě jde a zničí kamennou studánku? Co od takového tvora lze čekat? Bohužel, polapen nebyl ... a i kdyby byl ... darmo mluvit.
Kříž spolu s čtveřicí lip vytváří stinnou a chladivou oázu klidu a míru. Doslova se tu dá vžít do pocitů rolníka, vracejícího se po namáhavé celodenní práci domů, jak se sem zašel osvěžit trochou pramenité vody a ochladit se pod šumícími listy stromů. Jistě také v pokoře před Bohem a přírodou pronesl tichou modlitbu za dobrou úrodu a za své milé tam doma ...
 |
 |
Již z povídání o druhé - svatovojtěšské - studánce víte, že zdejší kraj je podle pověstí sepjat s pražským biskupem Vojtěchem, který se později stal jedním ze svatých patronů našeho národa. Chodíval tudy ze slavníkovského panství kolem dnešní Libice nad Cidlinou do Prahy. Světec se na hřebenu Na Vrších údajně osvěžoval ze silných pramenů, které vytryskly pokaždé, když zabodnul svou hůl do země. Tomu se dá v podstatě věřit - návrší je zřejmě zásobárnou podzemní vody a dá se tu pozorovat řada míst, kde rostliny napovídají, že voda bude na blízku. Ovšem intenzivní zemědělské využití půdy kolem zřejmě původní vodní režim dost pocuchalo a ze studánky voda již příliš neteče.
Od památných lip kdysi vybíhaly čtyři cesty – jedna vedla do blízkého Přerova nad Labem, druhá do Starého Vestce, třetí do Mochova a ta poslední do Císařské Kuchyně, okolo svatovojtěšské studánky. V období kolektivizace v 50. letech 20. století došlo k posunutí cest a lípy , studánka i boží muka jsou trochu o samotě, na okraji jasanového lesa.
 |
 |
Padesát metrů pod božími muky bývala romantická tůň. Přestože byla v sedmdesátých letech zavezen komunálním odpadem, dodnes je tato parcela v katastrálních mapách vedena jako vodní plocha. V současné době dochází k pročištění lesa od náletových dřevin (zejména trnovník akát a bez černý), uvažuje se o obnově tůně.
Studánka a její okolí opravdu nese známky péče. Když jsem tam byl, byly vysekané kopřivy kolem studánky i miniaturního potůčku vedoucího podél okraje lesa. Nápad obnovit tůň je naprosto úžasný ... je ale otázka, zda tu bude dost vody. Těsně nad lipami a studánkou samotnou je polní cesta a velké pole; což obojí asi pramenu na vitalitě nepřidává.
 |
Pohled od studánek na Přerov nad Labem se zajímavými "svědeckými vrchy" - vlevo Přerovská hůra, vpravo Semická hůra.
JL
Zpět na Tajemná místa plná síly
