Šobes je jedna z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v Česku. Rozkládá se v lokalitě Devět mlýnů uprostřed Národního parku Podyjí, v katastru vinařské obce Podmolí ve znojemské vinařské podoblasti. Díky své poloze na jižním úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje má specifické mikroklima a vína z této vinice patří mezi velmi ceněná. Vinici v současnosti vlastní firma Znovín Znojmo. To je záznam z Wijipedie - již to napovídá, že se jedná o vinici významnou ...
Píše se, že ...
... navštívit Znojemskou vinařskou oblast a nevidět při tom pověstnou vinici
Šobes v Národním parku Podyjí - by byla neomluvitelná chyba. Dočtete se o ní
ve všech encyklopediích a odborné literatuře. Mnohdy je považována za
nejmalebnější, nejpůvabnější a nejkvalitnější polohu pro pěstování révy vinné v
České republice, ne-li v Evropě. Má bohatou historii, nezaměnitelný půvab a
atmosféru. ...
No .... já za sebe myslím, že to je pravda. Na Šobes se můžete vydat pěšky nebo na kole - vedou tudy značené cyklotrasy a vinice Šobes sama se nachází na mezinárodní cyklotrase Greenways. Pěšky se sem dostanete po žluté značce z Hnanic nebo červené z Havraníků. No a ještě ... asi bych to sice neměl psát ... ale i když jako cyklisté dole na vinici ochutnáte pár pohárků vína, pak cestou z údolí nahoru (ať vpravo nebo vlevo) bohatě vystřízlivíte ....
![]() |
![]() |
Vinice se skrývá hluboko v údolí Dyje ... snímky skoro ze stejného místa - jen ten první je ze září 2005 a druhý z května 2007
Šobes, jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh, leží v hlubokém údolí Dyje, na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky, v samém srdci Národního parku Podyjí .
Vinice je nádherně skryta před civilizací, na každém kroku máte pocit, že se zde zastavil čas. Je to ideální místo pro zastavení a načerpání této uklidňující atmosféry. Kolem vás se rozprostírají nádherně upravené viniční tratě, v dálce se tyčí lesy, které místy protínají skalní útvary a do toho všeho šumí obtékající Dyje.
Rodily se zde dějiny ,,, území kolem dnešní vinice patřilo mezi jednu z prvních trvale obydlených oblastí na území dnešní České republiky. Lidé zde žili již ve starší době kamenné. Svědčí o tom například nalezené odštěpky kamenných štípaných nástrojů, jejichž stáří se odhaduje na 30 tisíc let. I když to dnes tak moc nevypadá, Osídlení je doloženo i z mladší doby kamenné – v učebnicích je uváděn lid kultury s moravskou malovanou keramikou. Dyje bývala v dávných časech důležitou dopravní tepnou. I díky tomu je zde doložena existence jednoho z prvních etnik Keltů u nás.
Historické prameny uvádějí, že kořeny vinařství na Znojemsku sahají až do druhého století našeho letopočtu. V této době tu římská legie císaře Marca Aurelia Proba založila první vinice. Ptáte se, od čeho dostala vinice své jméno? Prý je to podle starého místního názvu pro nerovné a vysekané pole, což v dané lokalitě naprosto odpovídá skutečnosti. Archeologické nálezy potvrzují, že toto území bylo opravdu osídleno již v dobách starých Římanů - a ve skalách nad vinicí jsou dodnes patrné vyježděné koleje od těžkých římských povozů, které tudy po obchodní stezce sjížděly k dyjskému brodu. Pokud přijíždíte nebo přicházíte na Šobes směrem od Dyje, nezapomeňte se porozhlédnout kolem této kamenité cesty, kudy před mnoha stoletími putovali legionáři.
Velký rozvoj vinařství potom pokračoval v období Velkomoravské říše, kdy kníže Svatopluk nechal dovézt révu z nedalekého Rakouska a Uher a začal cílevědomě zakládat novodobé vinice.
Podívejme se, co se zde dělo v minulém století ... ani byste neřekli, jak pohnutý byl osud této vinice ...
V roce 1900 byla plocha vinic na ŠOBESu uváděna výměrou 11 ha. Pohromou pro vinohrady na ŠOBESu a začátkem jejich konce bylo napadení révových keřů révokazem v roce 1905. Napadená pravokořenná réva byla zlikvidována a jen pomalu byla nahrazována odolnou révou štěpovanou na americké podnoži.Podle výkazu ploch bylo na ŠOBESu v roce 1925 5 ha vinic a k jejich úbytku přispěla druhá světová válka. Po odsunu obyvatel německé národnosti v roce 1946 bylo v této trati zjištěno už jen 2,87 ha.
V roce 1951 byla vinohradnická trať ŠOBES začleněna do zakázaného pásma při hranicích s Rakouskem. Tím bylo drobným držitelům vinic zamezeno jejich obdělávání a znemožněna nová výsadba. Na ŠOBESu pak docházelo k postupné devastaci této tratě. Kamenné terasy byly časem narušeny a pobourány, plochy bývalých vinic zarůstaly křovím. V šedesátých letech se rozhodlo sloučené JZD Podmolí a JZD Bezkov obnovit vinohrady v této historické trati. Za podpory státu byla provedena značným nákladem rekultivace pozemku a jeho nové zterasování v horní části. Výsadba byla prováděna postupně od roku 1969, kdy byly vysázeny 3 ha a k ukončení výsadby došlo v roce 1976.
![]() |
![]() |
Takhle vypadá vinice začátkem května ...
![]() |
![]() |
... a takhle na podzim, koncem září
Za své vynikající vlastnosti vděčí zdejší víno ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům. Zvláštní význam má i řeka Dyje, která vinici obtéká, teplé dny a chladnější noci, mlhy a nakonec i kamenitá, kyselá zem na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se podobá podmínkám kolem Rýna či v údolí francouzské Rhôny. Zdejší víno bývalo dodáváno například i na císařský dvůr ve Vídni.
Vinice je situována jižně až jihovýchodně a má rozlohu 16 ha. Z toho 12 ha tvoří vinice, zbytek zaujímá meruňkový sad. Najdete tu i důmyslný rozvod vody pro zavlažování viničních tratí. Vinice sama je na svahu se značným převýšením - od 240 do 320 m n.m., to jes rozdíl 80 m a sklon svahu dosahuje až 20 %.
Co se týče skladby odrůd, pěstují se tu Ryzlink rýnský (41,4 %), Ryzlink vlašský (25,7 %), Rulandské bílé (10,1 %), Rulandské šedé (14,4 %), Rulandské modré, Sauvignon a Pálava (celkem 8,4 %). Stáří vinic je kolem 30 let, kdy byly postupně vysázeny a obnoveny všechny přestárlé odrůdy. S výjimkou Pálavy, která byla vyšlechtěna teprve nedávno, se jedná o odrůdy, které mají u nás svou historii ... prostě do tohoto kraje patří
Přímo na vinici je dřevěný domeček ... v tom domečku okénko ... a za okénkem hezká slečna ... když máte štěstí (tedy že to okénko je otevřené ... slečny tu mají hezké všechny). No a ta slečna vám dá ochutnat například zdejší pověstný Ryzlink rýnský či Ryzlink vlašský, ale i všechny ostatní odrůdy. Cena jedné koštovačky tu je podle odrůdy zhruba od 8 do 25 Kč ... ale to se může měnit. Pokud budete znalecky prohlížet víno proti světlu, asi nebudete v prvním momentu chtít věřit svým očím .... na koštovačkách je totiž nápis - Ukradeno na vinici Šobes. Aby se ten nápis nestal skutečností, můžete si skleničku koupit ... tuším že za 25 Kč ... ale i s tím nápisem .... takže to vyjde na stejno .....
Zázračný domeček by měl mít otevřeno v období od 1.června do 31.srpna.denně, a to od 9 do 18 hodin. Otevřeno by mělo být ještě v září, ale to jen o víkendech a ve svátek, a to také od 9 do 18 hodin. My tu byli letos (2007) v květnu na ty volné dny kolem 8. května .... okénko bylo zavřené - ale bohové vinic nás vyslyšeli a úderem druhé hodiny odpolední se otevřelo ....
![]() |
![]() |
Je to nezapomenutelný pocit, vidět kolem zralé hrozny a zároveň ochutnat víno z těch loňských ... a právě odsud
Vinici protíná úzká asfaltová cesta. Ta na jedné vede do nejbližší vesnice - Podmolí. I tudy kráčela historie - první zmínky o této obci jsou z roku 1252. Dostanete se tam po stoupání, které vám bude asi připadat nekonečné (stačí se podívat na první dva obrázky) .... i když odměnou budou výhledy do hlubokého údolí pod vámi. Z mnohde docela úzkého skalnatého hřebene jsou krásné výhledy na obě strany. Rostou zde menší a bizarně pokroucené duby, na kterých se uchytilo jmelí - jistě by se tu zalíbilo každému adeptovi druidství. Můžete si představovat, jak tudy již před vámi stoupaly setniny římských legiíí .... a třeba se vám bude stoupat snáze. Pokud budete v cestě pokračovat na opačnou stranu, pod vinici, půjdete dolů po kamenité cestě, jejíž historie spadá do již zmíněné římské epochy - a pokud jste tu na kole, určité ho tudy povedete. Ale není to po kamenech tak daleko; za chvíli se dostanete na louku u řeky, kde začíná vysutá lávka, po které překonáte Dyji.
Na druhé straně řeky můžete dlouze stoupat do Havraníků - převýšení je i zde solidní, ale nejsou tu tak pěkné výhledy do údolí, jako na druhé straně. Pokud jste tu na kole, respektujte značení a nezkracujte si cestu. Ochranáři zde opravdu hlídávají ... a mezi námi, ty zákazy vjezdu pro cyklisty tu nejsou samoúčelné - asi byste brzy litovali, že jste dali zakázanou cestou.
![]() |
![]() |
Než vystoupáte do okolních svahů, nebude po alkoholu ani památky ...
![]() |
![]() |
Cestou přes Dyji po lanovém mostě můžete hádat, zda se vám točí vaše ovíněná hlava či zda se to tak houpe most .... ale stoupání čeká ....
Šobes a její okolí prosluly nejen dobrým vínem, ale jsou rájem přírodovědců. Dnes je celá lokalita vyhlášena rezervací. Prosluněná strán nad řekou Dyjí je domovem zejména vzácné entomofauny a rovněž pro ornitology představuje Šobes zajímavé území.
V dubinách Šobesu se také vyvíjí vzácný a ozdobný tesařík broskvoňový (Purpuricenus kaehleri) , který na většině území České republiky již vyhynul.
Mimo areál vinice se nalézají xerothermní doubravy s tolitou lékařskou a dřínem obecným a na vlhčích místech kvete brzo zjara sněženka podsněžník.
Ve Znojmě se schyluje k nebývalému sporu. O viniční trať Šobes, hlavní magnet vinařského Znojemska a zároveň jednu z domén Národního parku Podyjí. Jednu z nejstarších a patrně nejlepších vinic střední Evropy chce zpět její někdejší majitel - obec Podmolí.
Smlouva, podle níž obec před dvanácti lety prodala pozemky Šobesu vinařské firmě Znovín Znojmo, je podle současného starosty Podmolí Josefa Frélicha neplatná.
"Je to přímo učebnicový příklad. Záměr prodeje nebyl tehdy vůbec vyvěšen ani o něm nerozhodlo zastupitelstvo," tvrdí Frélich. Proto nyní podal určovací žalobu na neplatnost dokumentu.
Smlouvu podepsal tehdejší starosta Josef Klaudinger, který je však již řadu let po smrti. Frélich říká, že na nesrovnalosti narazil poté, co se seznamoval s agendou obecního úřadu, v jehož čele stanul před rokem.
Známá vinařská firma Znovín Znojmo ale považuje celou věc za absurdní a za platností smlouvy si stojí. Celou věc pak hodnotí jako tendenční jednání nového vedení obce.
"V roce 1995 po Šobesu neštěkl ani pes. Je zajímavé, že vždy, když něco zpopularizujeme, objeví se spousty všelijakých spekulantů," reagoval ředitel firmy Pavel Vajčner. (Zdroj: iDNES.cz, 21.srpna 2007)
Zpět na Tajemná místa plná síly
JL