 |
Dívčí kamenyse nacházejí v Krkonoších na česko-polské hranici, asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna, na hřebeni stejnojmenné hory s nadmořskou výškou 1413 m. Skály jsou vysoké až 8 m.
Hora i skály dostaly název podle pověsti, která vypravuje,. že prý zde zahynula mladá pastýřka.
Z hornin se nám tu představuje žula svojí typickou kvádrovou odlučností.
Žula je hlubinná vyvřelina. V hloubce magma chladlo pomalu, mělo čas vykrystalizovat, takže na hornině jsou krystaly jednotlivých nerostů dobře viditelné. Žula je hrubozrnná a právě od toho pochází její další název granit, odvozený od latinského granum - zrnko.
Žula je tvořena křemenem, živcem (ortoklas, plagioklas), slídou (bílý muskovit nebo tmavý biotit) a příměsí dalších nerostů (amfibol, magnetit, titanit, zirkon, apatit, vzácněji granát a olivín..). Tyto příměsi ovlivňují zbarvení horniny.
Žuly bývají většinou šedé, někdy s modravým odstínem, ale známé jsou i červenavé žuly, tzv. rapakivi, které jsou typické pro oblast Skandinávie.
Se skandinávskou žulou se můžeme setkat dokonce i u nás, a to na severní Moravě (zejména na Ostravsku), v podobě bludných balvanů, které sem přivalil čtvrtohorní ledovec...
|
Obrázek autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka