 |
je naše druhá nejmladší sopka, která se nachází na Chebsku poblíž obce Mýtina v blízkosti hranice se SRN. Při svých pochůzkách ji objevil a popsal Johan Wolfgang Goethe v roce 1823.
Stáří Železné hůrky je odhadováno na 430 - 519 tisíc let. V minulosti tu býval lom a těžbou byly odkryty jednotlivé vrstvy sopečných hornin - zejména tufů a olivinického nefelinu (druh čediče), které vypovídají o jejím vzniku - pravděpodobně se jednalo nejméně o dvě erupce strombolského a havajského typu.
|
Nadmořská výška Železné hůrky je 570 - 590 m, rozloha 3,5 ha.
Na lávovém odkryvu roste prvosenka jarní, mochna jarní, vzácný a přísně chráněný zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus) a vzácnější kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria). Z dřevin jsou zastoupeny především bříza bělokorá a javor mléč.
 |
 |
kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria) a zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus)
Z živočichů se tu můžeme setkat s některými druhy plazů - s ještěrkou obecnou, ještěrkou živorodou a zmijí obecnou.
Železná hůrka byla vyhlášena národní přírodní památkou v roce 1961.
Obrázky z archívu autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka