Ostrov Surtsey

Zrod ostrova - obrázek autorky

Kolik síly a energie z nitra Země je třeba ke zrození ostrova... (v pozadí Island)

Nachází se poblíž Islandu, asi 100 km jižně od Reykjaviku, na středooceánském atlantském hřbetu, což je rozhraní mezi dvěma litosférickými deskami - euroasijskou a severoamerickou, procházející také Islandem. V těchto místech se obě desky rozestupují, protože magma na ně působí tlakem.

Již začátkem listopadu 1963 bylo zaznamenáno ve vzdálenosti asi 60 km od Islandu (poblíž Vestnamayerských ostrovů) zvýšení teploty v oceánu ze 7 stupňů na 9,4 stupňů Celsia. Ve vodě byl zjištěn vyšší obsah kyseliny křemičité než je obvyklé a docházelo i k seismickým záchvěvům, které byly zaznamenávány v Reykjaviku.

Tyto úkazy předcházely obrovské podmořské erupci, k níž došlo 14. listopadu. Toho dne začal bouřlivý souboj ohně s vodou, kdy oheň si vybojovával v oceánu místo pro nový ostrov - základnu pro život.

Erupce pokračuje ...

... ostrov stále narůstá

Napřed začala voda v oceánu vřít a spolu s párou vystupoval kouř se sirnými plyny a popelem, který vytvořil mohutný mrak, dosahující již po hodině do výšky 60 m. Pak následoval ohňostroj, kdy vyletovaly do výšky rozžhavené kameny. Mrak mohutněl, sahal do výšky až 900 m, takže byl vidět až v Reykjaviku. Sopečná činnost stále sílila a ještě během tohoto dne se na hladině oceánu začal rýsovat sopečný kužel 10 m vysoký. Druhý den se zvětšil a dosahoval do výšky 40 m a 19. listopadu měl kužel lvýšku již 60 m a délka rodícího se ostrova byla téměř 600 m.

... zvolna dostává svoji podobu ...

... nová země pro život

Souvislá sopečná činnost trvala až do 7. května 1965. Během této doby se vytvořilo na ostrově i lávové jezero. Poslední lávové proudy byly pozorovány naposledy ještě v srpnu 1967,

Ostrov zaujímá rozlohu necelé 3 kilometry čtvereční. Byl nazván podle vikingského boha ohně Surtura a je zanesen na nových mapách. Nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku 173 m. Přestože Surtsey je již přes 30 let v klidu, rozhodně není vyhaslý. V hloubce 2 m byla naměřena teplota 129 stupňů a někde až 153 stupňů Celsia.

Vznik tohoto ostrova dal lidem jedinečnou příležitost pozorovat úžasné dění na naší planetě, a to osídlení čedičových láv a popelu životem.

Ostrov ožívá zelení ...

... podrobnější pohled

Život se objevil na ostrově již v době kdy láva ještě zcela nevychladla. Prvním průkopníkem života byli mořští ptáci, kteří se na ostrově náhodně zastavili, a zanesli sem první mikroorganismy a semena rostlin ve svém peří a trusu, jiné byly zanesené větrem anebo mořskými proudy z Islandu, Skotska a dokonce i ze Severní Ameriky. Semena rostlin se na Surtsey objevila již v roce 1964 a o rok později vyklíčila - první byla kakila přímořská (Cakile maritima). Pro vědce to bylo poněkud překvapení. Domnívali se totiž, že nejdříve se na ostrově objeví lišejníky a mechy.

... ty úžasné barvy ...

... pobřeží s provazovitou lávou "pahoehoe"

V současné době je na ostrově více než 25 druhů vyšších rostlin, 12 druhů lišejníků a mechů a téměř 100 druhů řas. Rostliny se musely přizpůsobit drsným klimatickým podmínkám, zejména silnému větru. Na růst rostlin a jejich větší rozšíření má neblahý vliv i mořská sůl, která se zde skoro všude vyskytuje.

Krása sopečných hornin ...

... kakila přímořská (Cakile maritima)

Ptáci používají ke stavbě hnízd rostliny, ale na druhé straně jim poskytují hnojivo trusem. Na ostrově hnízdí trvale 18 druhů ptáků, mnoho druhů se tu objevuje příležitostně, kdy tu odpočívají při přeletech. Bylo zjištěno asi 100 druhů hmyzu. Na pobřeží se vyhřívají tuleni...

Rostliny na Surtsey -
- rmen přímořský (Matricaria maritima) ...

... jeden z mnohých druhů lišejníků ...

Surtsey je jedinečnou přírodovědeckou rezervací, je přísně chráněný a turisté sem nemají volný přístup. Pouze vědci mohou pozorovat dění na ostrově (vulkanologické a další přírodovědecké výzkumy) a vývoj života, který by měl probíhat bez jakéhokoliv zásahu člověka.

Pestrý je život na lávě ... ...

Na Surtsey žijí i ptáci (racek mořský) ...

Návštěvníci Islandu mohou ostrov obeplout a jinak mají v Reykjaviku možnost shlédnout film "Zrození ostrova", který natočil Osvaldur Knudsen se svým synem. Oba muži se po 40 let věnují filmování sopečné činnosti na Islandu. Jejich záběry jsou nejen zajímavé a krásné pro diváky, ale jsou velmi cenné pro práci vulkanologů.

23. května 1965 se zrodil poblíž Surtsey ostrůvek Syrtlingur, který dosáhl výšky 70 m. Byl tvořen popelem a měl tvar podkovy, takže do žhavého kráteru pronikala voda a tvořící se pára explodovala a bránila výstupu lávového proudu, který by ostrov zpevnil. Proto Syrtlingur nedokázal odolat náporu vln oceánu a po měsíci byl zcela rozmetán a zmizel.

Papuchalk ...

... a buřňák lední

Nejistá je i budoucnost Surtsey, na němž zvolna pracuje eroze - oceán "ukusuje" pobřeží a ostrov se začíná zmenšovat. Pokud se jeho sopečná činnost Surtsey znovu neobnoví, může ostrov jednou potkat stejný osud jako jeho mladšího bratříčka, a to by byla škoda.

Fascinující podívaná doprovázející vznik ostrova ...