 Zimní pohled na Říp |
 Hazmburk v podzimním oparu |
Vlak směřuje do Roudnice. Míjíme Vraňany. Z okna je utěšený pohled do krajiny. Přestože je první únorový den, po sněhu jsou jen nepatrné památky v podobě ostrůvku tu a tam v polích. Vlevo za lesem nenápadně vykukuje temeno Řípu, ale po chvilce můžeme spatřit horu v celé její kráse. Na vrcholu bělostně září rotunda sv. Jiří. Obloha hraje nejrůznějšími barvami oblaků, které jsou stále v pohybu. Severozápad je téměř zatažený, z pochmurné šedi se nápadně vyjímají dva bílé sloupy páry vystupující z komínu elektrárny v Počáplech. Za elektrárnou se vyhoupl první středohořský kopec - Sedlo.
Zimní pohled na Říp |
Hazmburk v podzimním oparu |
Vzhledem k tomu, že cesty v lesích jsou teď zledovatělé, volíme okružní trasu po
téměř opuštěných silnicích z Lkáně přes Vojnice, Vojničky a Lukohořany s krásným
výhledem na panorama Středohoří. Obcházíme nenápadný vršíček v polích, Stráň,
který je vysoký pouhých 249 m nad mořem. Po levé straně se na obzoru majestátně
tyčí z polí Hazmburk a postupně celé Lounské a Milešovské středohoří. Některé
kopce, zejména ty vyšší, jsou částečně pocukrované sněhem, nejvíce pak královna
Středohoří - Milešovka. Z podmraků prosvítá slunce, které dodává těmto mírně
zasněženým kopcům stříbrný nádech. Sluneční paprsky mění každou chvíli náladu
krajiny, hladí jednotlivé kopečky a stěhují se z jednoho na druhý.
 Emil Filla - České středohoří - pohled od Vojniček |
Putujeme krajinou, kde jako by se zastavil čas. Malebné kopce tu tvoří hradbu
chránící tento kout před hektičností dnešní doby. Pozorujeme ničím nerušené
zajíce a stáda srnek na zvlněných polích, která se před námi rozprostírají na
všechny strany. Některá jsou zoraná a my pak můžeme obdivovat nádheru černozemě,
slibující bohatou úrodu. Pole a louky jsou lemovány řadami stromů a keři. Volně
rozhozené vesničky s kostelíky harmonují s okolní krajinou.
 Emil Filla - České středohoří - Pohled od Bytin |
A právě sem nejednou zavítal s barvami, štětci a plátny Emil Filla z nedaleké
Peruce, kde měl na sklonku svého života atelier. Za těch posledních necelých
šest let, která mu ještě zbývala, namaloval obsáhlý soubor panoramatických
obrazů krajiny Českého středohoří, který byl završením jeho velmi bohaté tvorby.
Malíř vyznává Středohoří lásku nejen barvami, ale i slovy: "Je to kraj, kam by
měli chodit všichni naši mladí lidé, aby se z nich stali básníci, umělci a
filozofové. Snad budoucnost pochopí, že z tohoto kraje se stane kolébka naší
budoucí kultury". ..."To je ten kraj můj milovaný, duše má a touha, má podstata,
osud a úděl..."
 Emil Filla - České středohoří - Chožov |
Emil Filla našel svůj kraj na Severu Čech, přestože byl původem z Chropyně u
Kroměříže a většinou žil v Praze. Zdá se, že spíše kraj si našel a vybral svého
umělce. České středohoří se zapsalo do srdce mnoha dalších lidí, kteří se sem
rádi vracejí a těm, kteří již tu možnost nemají, zůstávají alespoň krásné
vzpomínky.
 Emil Filla |
Obrázky - archív autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka