|
 |
Za další geologickou zajímavostí a jedinečností Českého středohoří se vydáváme na Dubí horu, která je necelý 1 km od obce Konojedy. Obcházíme zeď klášterní zahrady (bohužel barokní klášter i zahrada jsou v žalostném stavu). Po chvíli odbočíme vlevo celkem nenápadnou cestičkou v louce s volně vzrostlými keři a listnáči tak jak to bývá v teplejších oblastech. O tom, že je tu opravu tepleji, napovídá teplomilná rostlina kozinec (Astragalus). Protože již dávno odkvetl, nepodaří se mi zjistit, o který druh kozince se jedná. Tu a tam kvete ještě žlutá kozí brada. Cesta nás přivádí do malého, dávno opuštěného lomu, částečně zarostlého povětšinou břízami i další vegetací.
|
|
Těžbou kamene - v tomto případě amalcinického tefritu (což je čedič bez olivínu) byly odhaleny lávové proudy, které po vychladnutí vytvořily mohutné svislé sloupy (sloupcovitá odlučnost), jež se nahoře zužují a ohýbají. U sloupů jsou vytvořeny ještě příčné pukliny. Zvětráváním horniny se tak vytvářejí útvary připomínající bochníky chleba naskládané na sebe a tento jev, který je ojedinělý, nazýváme bochníkovitou odlučností. U paty sloupů jsou kameny, u nichž je patrna deskovitá odlučnost - jejich obrovské desky či kvádry jsou různě poskládány, někde i stupňovitě. Připomínají dokonce jakési obětiště...
 Mochna stříbrná |
 Kozinec sladkolistý |
To vše působí zvláštním a monumentálním dojmem. Jsme fascinováni pohledem, jaký se nám tu naskýtá. Připadáme si, jako bychom se ocitli někde mezi mohutnými chrámy ve starém Egyptě... Je to úžasná scenérie, ozářená odpoledním sluncem, kdy sluneční paprsky zvýrazňují barevnost kamene, zejména různé odstíny červenavé barvy, způsobené přítomností železa. Prohlížíme si kameny podrobněji. Na čerstvějším lomu jsou patrné podlouhlé černé krystalky augitu.
 Jetel zlatý |
 Modrásek jetelový |
Naší pozornosti samozřejmě neujde ani květena. Toto nádherné místečko připomíná velebný oltář přírody vyzdobený květy zlatobýlu (celíku) obecného, který tu místy vyrůstá z puklin mezi jednotlivými kamennými bochníky. Obcházíme lom a najdeme tu modře kvetoucí hadinec obecný, fialový chrastavec a hlaváč bledožlutý, který má květy velmi podobné chrastavci, ale lišící se barvou. Žlutě tu září květy vratiče, jetele zlatého, mochny stříbrné. A ještě tu nacházíme osaměle tmavě růžově kvetoucí hvozdík kartouzek. Mnohé rostliny již dávno odkvetly, jako například lupina.
 Hlaváč bledožlutý |
 Celík zlatobýl |
Posadíme se na kameny, příjemně zavoní mateřídouška a objevujeme ještě další odkvetlou, již zaschlou rostlinu, která je tu na jednom místě mezi kameny velmi hojná a poměrně vysoká. Pravděpodobně se jedná o jetel rolní (kočičí). Občas se objeví i motýli, obzvláště bělásci a modrásci. Nad lomem občas přelétávají poštolky.
Sedíme tiše a rozhlížíme se kolem v úžasu a jakési posvátné úctě a pokoře. Je nám tu moc krásně. Ptáme se sami sebe, kterému bohu či božstvu byl tento oltář zasvěcen...
 Poštolka |
 Jetel rolní |
Obrázky - archív autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka
