 |
 |
Pyšné vrcholky kopců Českého středohoří nabízejí k návštěvě řadu hradních zřícenin a vězte, že od jedné můžete spatřit i několik dalších. Oproti k nebi hrdě se tyčícím torzům starých hradů, jako jsou například Košťálov, Kamýk a Házmburk, je zřícenina gotického hradu Oparno už dávno schovaná za vzrostlými stromy a keři. Ale výhled mezi jejími rozervanými obvodovými zdmi je opět pohádkově líbezný.
|
|
Nevelký hrad byl založen koncem 13. či počátkem 14. století na skalnatém
ostrohu nad obcí Oparno panem Smilem ze Vchynic. Vznikl na místě staršího
opevnění nazývaného Hrádek při obchodní cestě spojující Prahu se Saskem,
připomínaného již roku 1278. Jednalo se o typ ostrožného hradu s plášťovou
zdí. Půdorys hradu je obdélníkový (46 x 15 metrů).
Jméno hradu Oparno se v historických pramenech objevuje poprvé roku 1356
jako přídomek pana Smila ze Vchynic, který byl předkem rodu Kinských. Z toho lze
usoudit, že hrad nechali vybudovat rytíři ze Vchynic. Chátral již v době vlády
Jiřího z Poděbrad (1420-1471), ačkoliv jej měli stále v držení páni ze Vchynic, a
to až do počátku 16. století, kdy se jeho
vlastníky stali páni z Vřesovic a Bořitové z Martinic.
Od roku 1520 byl hrad
již zcela opuštěný a rovněž zpráva z roku 1536 hovoří o Oparně jako o pustém hradě.
Od
těch dob byl hrad ponechán svému osudu a dnes o něm mluvíme jen jako o
zřícenině.
 |
 |
V současnosti na ostrohu naleznete pouze zbytky obvodových zdí, klenutý sklep, severní část vstupního paláce a obranné příkopy. Ruina je volně přístupná a je z ní přímý výhled na Milešovku; nad stromy ční vrcholek Lovoše a dole pod ostrohem v Opárenském údolí šumí voda v Milešovském potoce. Jste-li zde sami, zastavte své kroky, usedněte do voňavé trávy či na sluncem vyhřátý kámen - je tu božsky! Genius loci zde působí mimořádně silně...
I hrad Oparno má svoji pověst a to o rytíři - jinak pěkném ochmelkovi!
Když
se rytíř vracel z lovu na hrad, měla manželka jeho nařízeno čekati jej se
džbánkem plným pěnivého moku. Ji však velmi mrzelo, že tak pije a rozhodla se
bláhová, že mu to pití zoškliví. A tak když ho viděla přijíždět k Oparnu, hodila
tajně do džbánu žábu. Rytíř se s chutí napil a na otázku jak mu pivo chutnalo
odpověděl: Jako bych spolkl nějaký chmelový list!
No a odvykání pití tím
skončilo...
 |
 |
Turistických cest přivádějících nás až ke zřícenině hradu je několik. Pokud
netoužíte spatřit jen hradní ruiny, ale rádi se projdete příjemným lesním
údolím, nabízí se cesta od Malých Žernosek, kde se od železniční stanice vydáme
po žluté turistické značce. Ta nás vede přes okraj obce až do Opárenského údolí, kde
cesta
již společně se zelenou značkou vede podél Milešovského potoka.
Od Císařského mlýna pokračujeme dále po zelené, mineme Morový kámen, za
Černodolským mlýnem podejdeme
železniční viadukt a krátce stoupáme až ke zřícenině (celkem cca 3 km).
Druhou možnou přístupovou cestou k opárenskému hradu je cesta po zelené od
Lovosic, přes vrchol Lovoše a odtud po modré ku hradu. Tato trasa je vhodná pro
zdatnější turisty, měří asi 7 km a je třeba překonat stoupání na vrch Lovoš.
Třetí možnou cestou je jízda motoráčkem z Lovosic přes romantické Opárenské
údolí do zastávku Oparno. Odtud je to ku hradu pouze půl kilometru po zelené
značce.
 |
 |
A konečně čtvrtá možnost je vhodná pro motoristy, kdy dojedete do obce Oparno až
před pension Oráč. Zde zanecháte svůj vůz a pokračujete pěšky dolů po silnici až
na náměstí s kapličkou. Zde se dáte vlevo k domu, který má ve výklenku svatého
Floriánka. Na protější straně cesty uvidíte sloup s ukazatelem ke zřícenině.
Cestičkou za domy dojdete až na kraj lesa, kudy probíhá modrá značka. Dáte se po
ní vpravo a dojdete po pár metrech pod zříceninu. Tu je možno obejít dokola, ale
kromě odpadků zde bohužel nic jiného nenajdete..
Cestička vpravo vede do středu ruiny, odkud se naskýtají krásné pohledy na vršky
okolních vrchů. Bohužel teď uprostřed léta je vše čím dál tím víc zarostlé
kopřivami a náletovým houštím. Ale to ve výhledu nepřekáží.
 |
 |
Když budete odtud chtít sejít do Opárenského údolí, tak u prudkého srázu narazíte
u cestičky dolů na modrou značku, která vás dovede úbočím k železničnímu viaduktu.
Cestou si můžete všimnout místní zvláštnosti. Na svahu hradního ostrohu jsou
kmeny většiny stromů odchýleny od svislice, korunami do údolí. Je to způsobeno
pomalým pohybem svrchní vrstvy zeminy. Hlouběji zapuštěné kořeny brání v pohybu
celých stromům.
Na protější straně bočního údolí jsou na ploše 21 x 0,5 kilometru zbytky
lomových jam na polotovary k výrobě žernovů (keltská těžba ve 2. až 1. století
př. n.l., slovanská středověká těžba v 8. až 15. století n.l.).
 |
 |
Pokračujme však do Opárenského údolí. Po silnici podejdete výše zmíněný
viadukt a po pár krocích jsme u Milešovského potoka a bývalého Černodolského
mlýna. Dnes jsou zde ještě jeho velice zchátralé stavby, které se těší na
rekonstrukci. A tak prozatím skýtá na zahradě alespoň posezení a príma
občerstvení - klobásky, párečky, nanuky, vynikající žlutou limču a samozřejmě studené
pivko!
Od Černodolského mlýna se vydáme do Opárenského údolí po modré značce vpravo, po proudu
Milešovského potoka.
O zajímavostech tohoto líbezného údolí si můžete počíst v článku .Krajina
líbezná - Opárenské údolí
 |
 |
Zpět na Tajemná místa plná síly
VEZA