Svět v malém

Určitě také znáte místa, kde vám to připadá, jako kdyby tam byl do toho všedního světa najednou vsazen úplně jiný svět. Na malém prostoru tam všechno vypadá trochu jinak než v okolí. Rostou tam jiné rostliny, jsou tam horniny odlišné od okolí a mnohdy vás zaujme i výskyt mnohem většího počtu různých živočichů - obvykle motýlů a jiného hmyzu, ale třeba i různých ještěrek a dalších menších, ale o to čilejších zvířátek.

Jedno takové místo mě upoutávalo již v dětství a naštěstí upoutává dodnes. Zatím se totiž naštěstí nerealizovala myšlenka tímto místem vést obludný silniční obchvat Brandýsa nad Labem a zbavit tak místní obyvatele jednoho z posledních míst v okolí, kam se dá vyrazit za trochou klidu do přírody. To místo je kousek za rybníkem zvaným Hrušovák, při silnici z Brandýsa nad Labem do Popovic.

 

 

Z geologické mapy České geologické služby je vidět, že v tom místě vychází na povrch pás černé břidlice. A skutečně, i oko laika pozná typickou odlučnost destiček této horniny, ze které se dělávaly střešní krytiny.

 

 

Odborný geologický popis této lokality si můžeme přečíst na stránkách Geologie Brandýska.

Území mezi Brandýsem a Popovicemi je tvořeno ordovickými sedimenty, které náleží mimo jiné k šáreckému souvrství barrandienu. Můžeme je pozorovat například v zářezu silnice mezi Brandýsem a Popovicemi nad Hrušovským rybníkem a také v zářezu potoka pod hrází. Dobře je patrna silná kliváž, díky které se břidlice roubíkovitě rozpadají. Často také vytváří skelety v okolních polích. Břidlice mají šedou barvu,jsou prachovité a obsahují silně prokřemenělé konkrece, které byly původně karbonátové a jejich prokřemenění je druhotné (Chlupáč et al. 2002) . Tyto konkrece, označované lidově jako šárecké či rokycanské kuličky (dle klasických oblastí s výskytem šáreckého souvrství), poskytly místy hojnou fosilní faunu. Fosilie bývají deformované, úlomkovité, zbarvené oxidy železa do rezava. Jedná se o společenstvo živočichů, obývajících hlubší mořské dno i vodní sloupec (graptoliti, drobní korýši, plži žijící na plovoucích řasách).

Na obrázku vidíte rybník zvaný Hrušovák. V něm jsme se jako děti koupávali, byla tam dokonce vytvořená malá plážička z navezeného písku. Vůbec nám nevadilo, že až sem protékaly odpadní vody plné kadmia z tehdejšího n.p. PAL Kbely  - nevěděli jsme o tom, tak nám to nevadilo. Dneska to tu mají pronajaté "sportovní rybáři" a je po dalším výletním místu, přestože sem vede ulice zvaná optimisticky "Výletní". Ono těch rybníků tu bývalo více, jak je vidět na starých mapách a ve starých záznamech - ale zůstal jen tenhle, pojmenovaný podle zdejší oblasti "Hrušov".

Kolem rybníka vede silnice na Popovice; je tu mělce zaříznuta do mírného svahu, a tím se obnažilo podloží z černé břidlice.

Děkuji Janě Vesuvance za cenný postřeh - napsala mi totiž, že:

Květena je tu opravdu velmi zajímavá - je to dáno zejména chemickým složením černé břidlice i její barvou - černá akumuluje teplo podobně jako u čediče, tak že jsou tu teplomilnější kytičky.

 

 

To místo není velké - napsat "pár desítek čtverečních metrů" je skoro nadnesené. Ale stojí za to tady koncem jara chvilku postát a kochat se tím, co tu právě roste a kvete. Struktura té břidlice je ti krásně vidět - člověk by tu opravdu nechtěl zakopnout a sjet po ní holým kolenem.

 

 

Voňavá mateřídouška a třezalka patří mezi významné léčivé rostliny. Magická moc třezalky se prý projevuje nejvíce kolem svátku svatého Jana Křtitele - říkává se jí proto také kvítí svatého Jana.

 

 

V červnu skalku zdobí také "slzičky Panny Marie" - hvozdík kartouzek. Ten je dosti vysoký, takže si pod ním své místo najde i menší mochna.

 

 

Co by to bylo za skalku, kdyby na ní nerostly i nějaké ty kytičky, které lidé pěstují jako "skalničky" - třeba nějaký ten rozchodník.

 

 

Květin s květy opravdu modré barvy není mnoho - tuto skupinu zde zastupuje rostlina se zajímavým názvem hadinec. A z výšky by člověk řekl, že se na tu záplavu květinek dívá pichlavým pohledem jeho veličenstvo Pan Bodlák - ve skutečnosti je to ale chrpa porýnská.

 

 

Řebříček obecný bývá také řazen mezi léčivky; používá se k léčení ženských a urologických potíží. Skromný svlačec rolní si své místo na Slunci našel na horním okraji skalky.

 

 

Tváří se to jako heřmánek, ale nevoní to jako heřmánek - heřmánek pravý to tedy není, je to rmen, ale na pohled vypadá úplně stejně pěkně. A do barvy mu ladí vedle rostoucí štírovník obecný.

 

 

Řepík lékařský je nejen pohledná, ale i velice užitečná léčivá bylinka. Rostlinka máčky ladní teprve na svůj čas čeká, ale potom bude skalce sice velmi pichlavou, ale krásnou ozdobou. Zatím ji svými žlutými květy sekunduje svízel syřišťový

 

 

Kytiček je ti celá spousta - ani jsem je všechny nevyfotografoval a možná ani správně nepojmenoval. Je to hezké místo a naštěstí se k němu lidé nechovají tak, jak lze vidět o kus dál. Rumiště u silnice je sice teď decentně zarostlé, ale přesto je vidět, že "Pán Tvorstva" sem naházel několik rozbitých skel od auta, různé součástky - také od aut - a nějakou tu pneumatiku pro dokreslení koloritu ... inu, opravdu Homo Sapiens ...

 


Vlk Samotář (JL)

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?