 |
Určitě také znáte místa, kde vám to připadá, jako kdyby tam byl do toho všedního světa najednou vsazen úplně jiný svět. Na malém prostoru tam všechno vypadá trochu jinak než v okolí. Rostou tam jiné rostliny, jsou tam horniny odlišné od okolí a mnohdy vás zaujme i výskyt mnohem většího počtu různých živočichů - obvykle motýlů a jiného hmyzu, ale třeba i různých ještěrek a dalších menších, ale o to čilejších zvířátek.
Jedno takové místo mě upoutávalo již v dětství a naštěstí upoutává dodnes. Zatím se totiž naštěstí nerealizovala myšlenka tímto místem vést obludný silniční obchvat Brandýsa nad Labem a zbavit tak místní obyvatele jednoho z posledních míst v okolí, kam se dá vyrazit za trochou klidu do přírody. To místo je kousek za rybníkem zvaným Hrušovák, při silnici z Brandýsa nad Labem do Popovic.
|
Z geologické mapy České geologické služby je vidět, že v tom místě vychází na povrch pás černé břidlice. A skutečně, i oko laika pozná typickou odlučnost destiček této horniny, ze které se dělávaly střešní krytiny.
 |
Odborný geologický popis této lokality si můžeme přečíst na stránkách Geologie Brandýska.
Území mezi Brandýsem a Popovicemi je tvořeno ordovickými sedimenty, které náleží mimo jiné k šáreckému souvrství barrandienu. Můžeme je pozorovat například v zářezu silnice mezi Brandýsem a Popovicemi nad Hrušovským rybníkem a také v zářezu potoka pod hrází. Dobře je patrna silná kliváž, díky které se břidlice roubíkovitě rozpadají. Často také vytváří skelety v okolních polích. Břidlice mají šedou barvu,jsou prachovité a obsahují silně prokřemenělé konkrece, které byly původně karbonátové a jejich prokřemenění je druhotné (Chlupáč et al. 2002) . Tyto konkrece, označované lidově jako šárecké či rokycanské kuličky (dle klasických oblastí s výskytem šáreckého souvrství), poskytly místy hojnou fosilní faunu. Fosilie bývají deformované, úlomkovité, zbarvené oxidy železa do rezava. Jedná se o společenstvo živočichů, obývajících hlubší mořské dno i vodní sloupec (graptoliti, drobní korýši, plži žijící na plovoucích řasách).
Na obrázku vidíte rybník zvaný Hrušovák. V něm jsme se jako děti koupávali, byla tam dokonce vytvořená malá plážička z navezeného písku. Vůbec nám nevadilo, že až sem protékaly odpadní vody plné kadmia z tehdejšího n.p. PAL Kbely - nevěděli jsme o tom, tak nám to nevadilo. Dneska to tu mají pronajaté "sportovní rybáři" a je po dalším výletním místu, přestože sem vede ulice zvaná optimisticky "Výletní". Ono těch rybníků tu bývalo více, jak je vidět na starých mapách a ve starých záznamech - ale zůstal jen tenhle, pojmenovaný podle zdejší oblasti "Hrušov".
Kolem rybníka vede silnice na Popovice; je tu mělce zaříznuta do mírného svahu, a tím se obnažilo podloží z černé břidlice.
Děkuji Janě Vesuvance za cenný postřeh - napsala mi totiž, že:
Květena je tu opravdu velmi zajímavá - je to dáno zejména chemickým složením černé břidlice i její barvou - černá akumuluje teplo podobně jako u čediče, tak že jsou tu teplomilnější kytičky.
 |
 |
To místo není velké - napsat "pár desítek čtverečních metrů" je skoro nadnesené. Ale stojí za to tady koncem jara chvilku postát a kochat se tím, co tu právě roste a kvete. Struktura té břidlice je ti krásně vidět - člověk by tu opravdu nechtěl zakopnout a sjet po ní holým kolenem.
 |
 |
Voňavá mateřídouška a třezalka patří mezi významné léčivé rostliny. Magická moc třezalky se prý projevuje nejvíce kolem svátku svatého Jana Křtitele - říkává se jí proto také kvítí svatého Jana.
 |
 |
V červnu skalku zdobí také "slzičky Panny Marie" - hvozdík kartouzek. Ten je dosti vysoký, takže si pod ním své místo najde i menší mochna.
 |
 |
Co by to bylo za skalku, kdyby na ní nerostly i nějaké ty kytičky, které lidé pěstují jako "skalničky" - třeba nějaký ten rozchodník.
 |
 |
 |
 |
Květin s květy opravdu modré barvy není mnoho - tuto skupinu zde zastupuje rostlina se zajímavým názvem hadinec. A z výšky by člověk řekl, že se na tu záplavu květinek dívá pichlavým pohledem jeho veličenstvo Pan Bodlák - ve skutečnosti je to ale chrpa porýnská.
 |
 |
Řebříček obecný bývá také řazen mezi léčivky; používá se k léčení ženských a urologických potíží. Skromný svlačec rolní si své místo na Slunci našel na horním okraji skalky.
 |
 |
Tváří se to jako heřmánek, ale nevoní to jako heřmánek - heřmánek pravý to tedy není, je to rmen, ale na pohled vypadá úplně stejně pěkně. A do barvy mu ladí vedle rostoucí štírovník obecný.
 |
 |
Řepík lékařský je nejen pohledná, ale i velice užitečná léčivá bylinka. Rostlinka máčky ladní teprve na svůj čas čeká, ale potom bude skalce sice velmi pichlavou, ale krásnou ozdobou. Zatím ji svými žlutými květy sekunduje svízel syřišťový
 |
 |
Kytiček je ti celá spousta - ani jsem je všechny nevyfotografoval a možná ani správně nepojmenoval. Je to hezké místo a naštěstí se k němu lidé nechovají tak, jak lze vidět o kus dál. Rumiště u silnice je sice teď decentně zarostlé, ale přesto je vidět, že "Pán Tvorstva" sem naházel několik rozbitých skel od auta, různé součástky - také od aut - a nějakou tu pneumatiku pro dokreslení koloritu ... inu, opravdu Homo Sapiens ...
 |
Vlk Samotář (JL)
Zpět na Tajemná místa plná síly
