 |
 |
 |
890 let obce Panenský Týnec (1115 –
2005).
Oslavy 890 let první zmínky a setkání rodáků se konají v sobotu 25. června
2005.
Nedostavěný gotický chrám:
K dotvoření atmosféry můžete navštívit gotický rytířský stan, interaktivní zbrojnici, drobný mobiliář, ukázky starých řemesel...
Co nás v Panenském Týnci tak zaujalo? Napovídá to již jedna z prvních řádek článku - nedostavěný gotický klášterní chrám, jehož torzo se řadí svou uměleckou hodnotou k nejdokonalejším památkám české gotiky. Chrám v Panenském Týnci začal budovat Jaroslava Plichta ze Žerotína, majitel hradu sousední obci. Proč měl tak na svou dobu monumentální chrám stát právě v místech, kde jej můžeme dnes navštívit?
Jako první z rodu Žirotínů je doložen Jan z Žirotína, který byl zřejmě zakladatelem a v letech 1230 až 1253 stavitelem Žirotínského hradu. Podívejme se, co historie hovoří o vzniku kláštera. Syn či vnuk Jana z Žirotína jménem Habart pojal za manželku Škonku (také Scholastika), dceru Zdeslava za Šternberka. Tato Škonka nemohla mít děti, ale podařilo se jí uzdravit; ve prospěch jejího zdraví totiž zasáhla Anežka Česká (ano, byla to v nedávné minulosti svatořečená Anežka Česká). Jako symbol díků Habart založil, stavěl a bohatstvím obdaroval klášter na místě dnešního Panenského Týnce klášter. Do něj pak přivedl jeptišky z kláštera sv. Anežky v Praze. V husitských dobách jeptišky uprchly do Prahy (1420) a klášter byl pak husity rozbořen ale páni z Žerotína jej obnovili. Jeptišky se sem pak vrátily a žily v klášteře až do roku 1640. Po zrušení jejich řádu za císaře Josefa II. byl Panenský Týnec prodán ve prospěch náboženského fondu.
|
|
|
Jaroslav Plichta ze Žerotína byl členem družiny českého krále Jana Lucemburského. Patřil ve své době k nejproslulejším českým rytířům, což ho ale bohužel stálo život - padl roku 1322 v bitvě u Mühldorfu. S pánem ze Žerotína zahynul nejen celý jeho rod (majetek zdědil rod Lobkowiců), ale i projekt chrámu - monumentální stavba zůstala rozestavěna dodnes. Nejedná se tedy o trosky již hotové stavby, ale skutečně o dílo teprve rozestavěné - a samozřejmě poškozené staletími eroze i lidské nenechavosti.
 |
 |
 |
Chrám měl být původně třílodní. V současnosti lze volně navštívit jednadvacet metrů dlouhé, devět metrů široké a přes dvacet vysoké kněžiště. Ucelená část tedy není chrámová loď, ale jen výběžek s kněžištěm; vlastní trojlodní prostor měl být v místě, kde je zachovaný vstupní portál směrem od obce. Z třílodní části tedy zbyla pouze jižní zeď s tímto portálem, část západní zdi a základy zdí ostatních. Zastřešení lodí mělo původně spočívat na čtyřech pilířích; z nich tři byly bohužel zbořeny a na čtvrtém částečně spočívá zvonice; ta však k původnímu chrámu nepatří - byla postavena o mnoho let později.
Okolí chrámu je pečlivě parkově upraveno. Trávníky posekané a všude klid a pořádek. Zdi jsou bohužel z větší části obklopeny vzrostlými stromy, takže celkový pohled není možné vyfotografovat - snad v zimě nebo odněkud z dálky, pokud možno shora.
Informace přímo od zdroje najdete na stránkách Okres Louny z pohledu záhad:
Náš psychotronik Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější, uzdravující. Stavitel chrámu Jaroslav Plichta z Žerotína byl podle měření pana Brázdy na 80% dobrým člověkem a byl duchovně na velmi vysoké úrovni (90%), byl to silně vnímavý člověk, který silnou kladnou energii v tomto místě cítil.
Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž. Měřením siderickým kyvadélkem bylo zjištěno, že duše pana Plichty z Žerotína lpí na této stavbě dodnes a dokáže na 75% odradit kohokoliv, kdo by chtěl na místě chrámu postavit cokoliv jiného. Jakákoliv jiná stavba by totiž účinky této pozitivní zóny snižovala.
Podle Dr. Olgy Krumlovské stojí chrám v Panenském Týnci na velmi silné pozitivní zóně, která má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Pobyt na tomto místě je doporučován zejména lidem trpícím maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Energie vyzařující z tohoto místa posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy - posezení v trávě uprostřed chrámu, jsou doporučovány lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy. Na tomto místě je vhodné posedět v pohodlné pozici, položit ruce na kolena nebo do klína dlaněmi vzhůru a zpívat si nebo mručet.
 |
 |
 |
Pokud byste nedostavěný chrám chtěli navštívit a nemáte potřebné psychotronické znalosti (či spíše praxi), můžete si pomoci orientačním plánkem. Z plánku je patrné i to, jak měl chrám vypadat a že to, co dodnes můžete obdovovat, je jen menší částí toho, co zde stát opravdu mělo. Místa sílu poznáte snadno; nelze je v trávníku přehlédnout.
Nedaleko Žerotína na levé straně od silnice Louny - Praha se nachází kostel svatého Blažeje. Zpod oltáře tohoto kostela vytéká pramen se zázračnou vodou. Podle vyprávění zde mají být zasypané podzemní chodby s poklady. Pod kostelem je údajně ukryta zlatá kvočna se dvanácti kuřaty. V současné době je zde zachována barokní čtvercová studna.
Chrám sice nikdy nesloužil účelu, ale přesto jednu důležitou funkci v dnešní době má. Podle stránek obce Panenský Týnec je jen v první polovině roku 2005 evidováno na obecním úřadě již osmatřicet žádostí o letní svatební obřad, pod širým nebem, přímo nad pozitivní zónou v nedostavěném gotickém chrámu.
Zpět na Tajemná místa plná síly
JL