Návštěvníci Českého ráje, kteří zabrousí mimo nejfrekventovanější památky a turisticky atraktivní objekty, možná znají Nebák. Je to velmi protáhlý rybník ležící na říčce (v těchto místech spíše potůčku) Žehrovce; na mapě jej najdete pod Troskami směrem na Sobotku. Rybník leží v hlubokém pískovcovém údolí, na jehož mírnějších svazích jsou roztroušeny samoty a rekreační chalupy. Rybník je velmi starý. Pod ním stojí totiž Vlkův mlýn, jehož kronika, jak potvrdil jeden z místních usedlíků, začíná kolem roku 1445. Dnešní podoba mlýna novější, z roku 1743. Ve skalním výklenku, při cestě k Troskám, můžete vidět sošku sv. Jana Nepomuckého z roku 1740.
Zmínka o říčce Žehrovce zpochybňuje význam názvu rybníka - "nebák" se prý od pradávna říkalo rybníkům bez vlastního přítoku, napájeným jen dešťovými zrážkami - tedy z nebe. V tomto případě to tedy neplatí a kdo ví, jak rybník dostal své jméno doopravdy (řekněme, že se v něm krásně zrcadlí nebe, jehož obraz je úzce sevřen okolními skalami?).
V okolí Trosek je rybníků celá řada; jistě znáte Věžák, který proslul díky filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku. Rybníky jsou však v létě, mírně řečeno, ke koupání nevábné. V turistických materiálech je jako ke koupání vhodný uváděn již zmíněný Věžák - a také Nebák. Letos by ale koupáním v Nebáku byl nadšen tak leda vyznavač bahenních lázní, případně hroch. Voda se tu vyskytuje v zanedbatelném množství, zato bahna jsou tu tisíce krychlových metrů.
Odbahňují Nebák. Jaro spustilo další etapu loni započatého odbahnění rybníka Nebák v srdci Českého ráje. Společně s Nebákem začnou speciální sací bagry zbavovat staletého nánosu bahna sousední rybníky Žehrovka a Podsemín.
Ochránci životního prostředí však ještě musí s konečnou platností rozhodnout, kam s tisícovkami tun vytěžených usazenin. Jedna z posledních variant hovoří o poli u obce Mladějov, když původně se počítalo s uložením vytěžených sedimentů v Semíně pod Troskami. Bagry zbaví českorájské rybníky bahna na příštích sto let.
Na stránce z 11.7. se dočtete ... Odborníci vytěží z Nebákovského rybníka v Českém ráji zhruba 50.000 metrů krychlových bahna. Postupovat musí velmi šetrně, rybník leží na vzácném území. Pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj ještě před odbahňováním museli z vody vytahat kolem 5000 škeblí rybničních a asi 60 raků říčních. Vzácné živočichy ekologové a dobrovolní ochránci přírody přemístili do nedalekého rybníka Věžák. Ve vodě se při výlovu často brodili až po pás a na nepřístupných místech používali loďky. Škeble a raci museli pryč, aby se při odsávání bahna speciálním vodním bagrem nedostali do kilometr dlouhého potrubí. Skrz něj bahno poteče na meziskládku a odtud ho auta dopraví na úložiště do bývalého lomu. Nebák lidé zbavovali přebytečného bahna před téměř 100 lety, klasicky ho vypustili a usazeniny odstranili ručně. Současné odbahnění vydrží na sto let. Vyčištění Nebáku patří do jednoho projektu společně s odbahněním sousedního Podsemínského rybníka a úpravou říčky Žehrovky, jež oba rybníky spojuje. Všechny práce skončí nejpozději v roce 2006 a ze státního rozpočtu na ně půjde 36 milionů korun.
V článku Bagu nestojí nic v cestě se můžeme dočíst: ...Bagru zbavujícímu staletého nánosu bahna podtrosecké rybníky Nebák a Podsemín včetně říčky Žehrovky už nestojí nic v cestě. Ochranářům se konečně podařilo vyřešit dilema, kam s vytěženými sedimenty, které měly zprvu skončit na skládce ve Stéblovicích u Sobotky. Přesun zhruba 70 tisíc tun bahna však představoval zkázu pro místní komunikace. Bahno zprvu nahromaděné za rybniční hrází poputuje přes jeden kilometr dlouhým potrubím spojujícím speciální sací bagr s polem u obce Mladějov. Firma, která revitalizaci českorájských rybníků za 30 miliónů korun zajišťuje, získala pro přesun sedimentů na pole souhlas příslušných úřadů. Finále odbahnění, kterým musí rybníky projít minimálně jednou za sto let, začne nejpozději příští týden.
Na kole jsme od Trosek k Nebáku dojeli celkem v pohodě; cesty jsou tu solidně značené a celkem slušně sjízdné. Jen těch posledních pár set metrů, kde cesta strmě klesá dolů ke hrázi, je lépe jít pěšky (pokud nechcete měnit dráty, vlastní zuby či obojí). Pohled na rybník je neutěšený. Voda nikde, jen po dně rybníka bystře spěchá malý potůček.
Vybagrované dno u hráze rybníka a pohled z hráze opačným směrem
Na
hrázi stojí na suchu zaparkovaný parník. Hmmm ... no tak tedy ne parník, ale
malý sací bagr. Kousek od něj bagr doopravdický, suchozemský. O kus dál hromada
čerstvě opracovaných bloků kamene. Kus hráze je těmi kameny nově obložen, kus je
ve stavu velmi bezútěšném. Bahno na dně zarůstá různými travinami, jako by tu
ani nikdy nebyla voda. Nikde nikdo nepracuje, třebaže je všední den.
Jdeme na pivo do restaurace těsně pod hrází a první, co nás zaujme, je cedule, kde se píše že ... informace o revitalizaci rybníka se ve výčepu neposkytují (a je připojen telefon na stavbyvedoucího). Během popíjení černé třináctky ze Svijan se daří vyslechnout řadu útržků z rozhovoru ostatních žíznivých návštěvníků (a také jednoho traktoristy, který u nás později zastavil a rozpovídal se velmi podrobně o všem, co s těžbou bahna souvisí). Proto berte následující informace jen tak s nadhledem, jako "hlas lidu" - který ale není radno podceňovat.
Rybník má rozlohu 7,5 ha a z toho se prý měl celoplošně odtěžit jeden metr bahna. Úkol byl zadán jisté firmě, která si na práce najala jisté lidi - ti prý ale na pracoviště docházejí sporadicky a nepravidelně. Napřed přivezli jeden sací bagr, poté druhý a ten první zase odvezli. Něco odtěžili u hráze a kolem ní, ale prý tam ještě polovina bahna zbývá - a kdo ví, co s ní bude. Peníze se prý spotřebovaly již velmi lehkovážně hned zpočátku a na dokončení prací prý nic nezbývá. Teď je sací bagr na suchu a opravuje se hráz.
Poškozená hráz bez pevného podloží se dále propadá
Hráz se prý před několika lety poškodila, tak ji opravili a při té příležitosti prodělalo generálku i stavidlo. To se teď renovuje znovu (a proč, ptají se lidé, když bylo skoro nové?). Jak nám tvrdil traktorista, rybník se nikdy nečistil (což popírá výše uvedená zpráva z Libereckého kraje). Nikdo tudíž neví, jak byl původně rybník hluboký. Rozdíl mezi usazeninami a původním dnem by snad měl být zřetelný??? No, asi není. Co je ale horší, tak hráz prý není založena na pevném podloží a kamenný plášť se po odstranění bahna začíná bortit - protože i pod ním je bahno. Ano, to lze i po povrchním pohledu potvrdit. Snad si s tím stavební firma nějak poradí - příští rok již má být Nebák napuštěn a "koupatelný".
Z toho, co se tu dá slyšet kolem, jako kdyby vystupoval soudruh Bubák dob nedávno minulých, se všemi průvodními jevy. Není ale mým úkolem ani zájmem se potýkat s ekonomickými záležitostmi. Pro laika je zajímavější způsob, jakým bahno opustí údolí s rybníkem a je dopraveno na bezpečné místo.
To potrubí by kočka klidně prolezla, pokud by měla protismykové botičky. Tlustý černý plastový had vede od hráze ke dvěma mohutným elektrickým čerpadlům (s výtlakem do 100 m, dozvídáme se později ) a pak lemuje uzoučkou silničku, jedinou přístupovou komunikaci pro návštevníky rekreačního zařízení u rybníka. Silnička vede velice příkře do kopce a tak to vzdáváme a kola vedeme, zvědavě pokukujíce po podivném potrubí. Asi po kilometru, kousek před vrcholem stoupání, křižuje cestu další dvojice podobných hadů. Vedou do rokle vedle silnice - snad se bahno nečerpá tam? Ale ne, nic tam není.
Plastovým potrubím přitéká bahnitá voda z rybníka
Pak je tu vrchol a za ním lány polí s výhledem na Trosky a okolí. Místo části pole je tu ale na svahu kaskáda podivných rybníků. Napříč svahem jsou vybagrovány několik metrů široké a několik desítek metrů dlouhé "laguny" (jak se jim prý říká). Je jich tu pod sebou asi sedm a vytvářejí tak kaskádu dělenou vodorovně i svisle na části spojené přepady z plastových trubek.
Pohled na celý systém lagun z dálky
Výtlačné potrubí vede do horní nádrže. Tam je čerpáno bahno s vodou dodávané bagrem z rybníka. Kaše z bahna a vody postupně protéká lagunami a pevné části se usazují. Z poslední laguny voda zbavená nečistot přepadá tou dvojicí potrubí do rokle, odkud se potokem vrací do říčky Žehrovky. Usazené bahno pak bagr nakládá na náklaďáky a ty jej odvezou, kam je třeba. Ono to není ani tak bahno v pravém slova smyslu, spíše trochu zabahněný jemný písek; jsme přece v kraji pískovcových věží ...
Původní ornice je buldozerem shrnuta na strany. Až toto místo splní svůj úkol, buldozer přijede podruhé a za pár let již nikdo nic nepozná ...
 Laguna s již skoro čistou vodou |
 Vysychající usazené bahno |
 Vyschlé bahno z horní laguny bylo již vybagrováno a vyvezeno |
 Trosky na Sahaře? |
 Přepad čisté vody |
 Odtokové potrubí pro čistou vodu |
Velmi zajímavý způsob, jak ekologicky dopravit a vyčistit bahno z rybníka bez devastace krajiny. Kdyby měly jezdit nákladní Tatry pro bahno až dolů, asi by tu pěkných pár let noha turistova neměla kde spočinout ... Zajímavý dojem ovšem kazí další informace o prošustrovaných penězích ... atd ... - bylo jich hodně, ale nechme si je raději pro sebe.
Celkem logicky nás napadlo, zda se výtlačné potrubí nezanese a neucpe. Prý se i to párkrát stalo. Ale žádný problém. Přijde chlapík s motorovou pilou, potrubí přeřízne, ucpané místo vyčistí, řez svaří a jede se dál.
No a nakonec tedy popřejme Nebáku, aby se vše podařilo a již příští rok opět mohl zrcadlit ve své hladině nebe mezi pískovcovými skalami a temnými hvozdy na březích tak, jak to dělá již pět set padesát let.
Zpět na Tajemná místa plná síly
JL