|
|
|
|
Pokud se někdy dostanete při toulkách mezi moravskými vinicemi poblíž Znojma k obci Šatov, nenechte si ujít prohlídku Malovaného sklepa. Ten byl vyhlouben v pískovcovém svahu nad Šatovem kousek od silnice na Havraníky. Ani zdejší rodáci netuší, kdo původní podzemní prostory vlastně vyhloubil a kdy - podle rozlohy chodeb však práce musela trvat několik desítek let. Ač je Malovaný sklep samozřejmě - jak jinak, ve zdejším kraji - sklepem vinným, víno v něm nenajdete. Ani se v něm prý nikdy nevyrábělo, ba ani nedozrávalo v sudech uskladněných v pískovcových chodbách. Zdá se, že již od začátku byl sklep vyhlouben s cílem posloužit jako místo k příjemnému posezení, dnes bychom řekli - vinárna. Vynikající víno bylo a je k dispozici všude kolem, takže sklep již jen dodal onu neopakovatelnou atmosféru, při které se snadno zapomíná na starosti všedních dnů a život se zdá lehčí ...
|
|
|
|
Pokud jste o Malovaném sklepě dosud neslyšeli, tak si asi řeknete - no a co, prostě sklípek, kde si sednu a popíjím víno. On ale tenhle sklípek není tak úplně obyčejný. On je pohádkový - doopravdy malovaný. A to ne ledajak, ale dokonce plasticky. Po dlouhých čtyřiatřicet let tu místní rodák, lidový umělec pan Maxmillian Appeltauer, ryl do měkkého kamene obrysy obrázků a ty pak pestře vymalovával, až vznikl tento světový unikát.
Sklep můžete navštívit i vy. Prohlídka začíná v předsíni s lavicemi, kde se můžete posadit a ochutnat místní víno - ochutnávka je součástí prohlídky. Než vypijete svou sklenku, zaposloucháte se do výkladu o tom, jak sklep vznikl a prohlédnete si stylovou výzdobu na stěnách. Pak již nic nebrání tomu, abyste sešli po dvaatřiceti kamenných schodech do malovaného podzemí. Jen dveřmi je třeba projít co nejrychleji, aby v podzemí byla zaručena stálá vlhkost a teplota. Sklep je tvořen jednou dlouhou chodbou a jednou krátkou chodbou, ve tvaru tiskacího písmene "L". K dlouhé chodbě přiléhá pět vytesaných salónků, přístupných různě dlouhými chodbičkami. Zde se sedávalo a pilo víno.
Malby nejsou nijak závratně staré - Maxmilián Apetauer je vytesal a vymaloval v letech 1934 – 1968. Jeho tématické rozpjetí zahrnovalo všechno možné - od "blízkého" zámku Vranov nad Dyjí přes panoráma Hradčan až po vídeňskou radnici, dále pak portréty významných osobností českých dějin, ale i pohádkové bytosti - například sympatické skřítky popíjející víno. Sklep patřil rakouské rodině a malíř sám byl německé národnosti. Proto není divu, že se zde v letech německé okupace objevily i motivy té doby - hákový kříž, portrét Adolfa Hitlera, němečtí vojáci. Za války umělec ztratil levou ruku. Svého díla ale nezanechal - po nedělích chodil dále rýt do pískovce a malovat. V levém podpaždí si přidržoval nádobku s barvou, v pravé ruce držel štětec. Nebylo tu tehdy žádné světlo, takže si svítil na práci svíčkami připevněnými na klobouku.
|
|
|
|
|
|
|
|
Pískovec je zde velmi měkký, což sice usnadňuje práci, ale nezaručuje výslednému dílu dlouhou životnost. Proto musel malíř pískovec impregnovat vodním sklem, čímž povrchovou vrstvu zpevnil do přijatelné tuhosti. I barvy "vyztužoval" vodním sklem a bílkem. Také hotové dílo se dodnes musí čas od času vodním sklem konzervovat, aby nedošlo k odlupování malby a poškozování plastického reliéfu. Maxmilián Apetauer našel důstojné pokračovatele svého díla v našem průvodci a jeho ženě, která malbám věnuje každou volnou chvíli a stará se o to, aby byly v dokonalém stavu. Oba manželé dokonce zvládli technologii oprav poškozených částí. Chybějící plastické prvky umí vymodelovat z kaše z jemného písku a vodního skla tak, že nikdo nepozná, že se nejedná o "rostlý" pískovec. Práce je to prý ale hrozně zdlouhavá a piplavá, protože často i několikrát po sobě restaurovaná část do rána odpadne a musí se začínat znovu. Na díle se také podepsaly porevoluční tahanice o to, komu sklep vlastně bude patřit. Nebýt obětavé péče paní "průvodcové", která se o malby nezištně starala i v období nikoho, neměli bychom se pravděpodobně již na co dívat.
|
|
|
V kratší chodbě je v zemi malý otvor. Pan průvodce do něj spouští na dlouhém provaze zapálenou svíčku - kdesi hluboko se leskne vodní hladina. Je to studna, také tesaná v pískovci a pěkně hluboká. V místě, kde se obě chodby spojují, je jakýsi zabetonovaný portál. Na otázku se mi dostává vysvětlení - byla tu pořízena spojovací chodba do sousedního "komerčního" sklepa. Návštěvníci tam popíjeli a mohli se při tom zajít podívat na malby. To ale vedlo k tomu, co jistě tušíte - vínem rozjaření návštěvníci malby poškozovali. To a také nerovnoměrná teplota a vlhkost vzduchu, pro malby zhoubné, vedly k opětnému vzduchotěsnému zaslepení průchodu.
Pokud byste se chtěli do sklepa vypravit - v sezóně, tedy od června do konce srpna, je otevřen denně od 10 do 18 hodin. Mimo sezónu lze návštěvu předem dohodnout s průvodkyní, paní Černou, na telefonu 721 754 548.
|
|
|
|
Tohle všechno je snad pro vás celkem zajímavé, ale není to hlavní důvod, proč jsem tenhle článek psal. V Malovaném sklepě je několik obrázků, kolem kterých byste bez výkladu prošli, aniž byste si uvědomili, že tu bylo původně něco jiného. Podívejte se na výše uvedenou trojici obrázků. Řekli byste, že:
A tohle by si tu návštěvník měl uvědomit. Jak pomíjivá je sláva, kterou se někdo snaží světu vnutit - i když je na první pohled nezničitelně "vytesaná do kamene".
A ještě jednu věc lze Malovanému sklepu přičíst k dobru - stává se pomalu, ale jistě "časovou konzervou". Porovnejte ty dva obrázky. Vlevo ještě pára, vpravo dieselová trakce. Ale pozor; vlevo jede vláček po mostě nahoře, na fotografii z podzimu 2005 jede již uvnitř konstrukce. Most se totiž změnil a původní nosníky, navržené ještě v projekční kanceláři samotného Gustava Eifella, nahradila nová konstrukce. Změnilo se i uložení kolejí, vlaky teď jezdí uvnitř - proto také ty nástavce na pilířích, které u původního mostu nebyly.
|
|
|
Budete-li mít možnost, zajděte se do Malovaného sklepa podívat. Mějte při tom na paměti, že jen díky fandovství lidí, kteří o něj pečují, je a bude stále tak hezký, jako je teď. Nezávisle na tom, jsou-li u moci Adolfové, Klementové, Gustávově či Leonidové-Iljičové ...
JL
Zpět na Tajemná místa plná síly
