 |
Pěkná lednová neděle, ideální čas na menší výlet. Osobním vlakem z Prahy-hlavní nádraží do Srbska u Berouna, cesta trvá cca 40 minut.
|
Zastávka Srbsko na trati Praha – Beroun je vlevo směrem od Prahy a je takřka v srdci CHKO Český Kras. Zajímavostí je, že byla otevřena 1.5.1902, kolik výletníků jí asi za ta léta použilo??? Je to místo odkud je možno vyrazit různými směry, vše dle času a počasí. Je leden, proto se rozhodnu pro cestu přes most na druhý břeh, kde je obec Srbsko. Most je skoro nový, postavený v roce 2002, kdy při povodních lávku odnesla velká voda. Most využívají nejen pěší, ale i cyklisté a i auta mají povolen přejezd.
 |
V Srbsku se můžeme občerstvit, je to obec s docela dlouhou historií. První zmínka pochází z roku 1428, kdy občan ze Srbska zaplatil hradu Karlštejnu. Za ¼ lánu tehdy bylo zaplaceno 13 kop grošů a 30 krejcarů, bylo to hodně či málo??? S největší pravděpodobností souvisí název se založením vsi kolonisty z Balkánu, z dnešního Srbska.
Léta letoucí se na obou březích Berounky těžil vápenec, první lom byl otevřen již v roce 1882. Podél řeky a v údolí nedaleko potoka Loděnice nebo také Kačáku bylo mnoho malých lomů spojených s Berounem úzkokolejnou železnicí.
 |
Od Srbska se táhne pás vápencových skal, bývalý lom Alcazar a další. Alcazar, krásný název, dle podoby se španělským hradem Alcazar v Toledu, zažil mnohé, za 2. světové války byla budována továrna na zbrojní výrobu a později byl v části lomu uskladněn radioaktivní odpad. V současné době je to centrum spontánního lezení v blízkosti Prahy. Od jara do podzimu je tu až moc turistů, cyklistů, psů, ale v zimě příjemný klid, ticho.
 |
 |
Ta krásná řeka Berounka, která má tolik milovníků, po odtání sněhu byla mohutnější, ale již opadla, jen se líně vlekla. V blízkosti Berouna je velká kolonie kormoránů, krásných ptáků, zdatných lovců, bohužel v místech kudy jsem šla byli kormoráni vidět jen z dálky, působili impozantně.
 |
 |
Na informačních panelech jsem si přečetla, že je zde výskyt vzácné užovky podplamaté, teplomilné užovky, patřící ke kriticky ohroženým druhům. Bývá zaměňována za zmiji, je to štíhlý had, dlouhý až 130 cm, někdy i více. Je podrobně popsán rozdíl mezi zmijí a užovkou, ale nevím, zda bych je v rychlosti rozeznala, spíše nikoliv. Užovka je barvy šedozelené až černé, na těle má 4 až 5 řad tmavých skvrn, které se občas spojují v příčné pruhy. Na břiše, jež je žluté, má skvrny podobné kostkám, od toho je odvozen název plama, vyjadřoval pojem skvrna.
Kdysi jsem se v řece Berounce ráda a hodně koupala, ale pokud bych se ve vodě setkala s užovkou, tak nevím, nevím, asi se leknu a už tam nepůjdu.
Snad tohoto vzácného živočicha v době přesunu od zimoviště do vody neohrozí množství cyklistů a bruslařů na in line bruslích, bylo by ho škoda. Většinou řeka opravdu jen pomalu teče, u břehů je mělká, snad i navracející se druhy znamenají, že něco se v přístupu člověka k přírodě mění k lepšímu.
 |
Obrázky - archív autorky
Denivka
Zpět na Tajemná místa plná síly
