Toskánsko – Bagno Vignoni

Toskánsko - malebná krajina hýřící všemi půvaby, malá městečka rozesetá na kopcích nás přivítalo počátkem září teplými barvami, vinice se prohýbaly pod tíhou hroznů, olivové háje, cypřišové aleje, rozložité cesmínové duby, vše lahodí oku i duši.

Kdo zavítal jen jednou do Toskánska, má v srdci touhu vracet se znovu a znovu, vždy najde něco pozoruhodného nebo se potěší tím dříve viděným. Jsou to půvabná města a městečka, která se hluboce vryjí do srdce a pak najednou přijedeme do místa, kde se člověk zastaví a žasne.

 

 

Tentokráte to bylo Bagno Vignoni, malé městečko, lázně, v samém srdci Toskánska v přírodním parku Val d’Orcia. Přijíždíme již dopoledne a máme volno prakticky celý den a můžeme si užívat všeho dle libosti.

 

 

Přímo naproti lázním Bagno Vignoni se díváme na dominantní horu, již vyhaslou sopku Monte Amiata, dosahuje výšky 1738 metrů, poslední erupce byly před 180 000 lety. Právě díky této sopečné činnosti je zde kromě zmíněného místa Bagno Vignoni množství sirných pramenů a i novodobý poutník se může osvěžit na mnoha místech. Kolem hory vede známá turistická trasa Anello della Montagna, která měří 30 km. Vrcholové partie sopky v zimě slouží příznivcům lyžování, v létě se o dosažení vrcholu pokoušejí cyklisté.

 

 

Lázně Bagno Vignoni jsou známy od doby starého Říma, již tehdy šlo o lázně. V mnohých městech náměstí dominuje kostel, zde je to nádrž ze 16.století, hned kousek opodál jsou různé cesty a cestičky vedoucí k bazénku pod širým nebem. Město bylo již za Etrusků a Římanů proslulé svými horkými prameny. Ve středověku ho navštívila řada osobností jako papež Pius II, sv. Kateřina Sienská, Lorenzo I. Medicejský. Slavných jmen bychom našli hodně, ale lázně sloužily i běžným poutníkům, kteří se zde zastavovali na svých cestách z Toskánska do Říma.

 

 

Dalo by se říci, kdo se bude trmácet strmými cestičkami, když stačí vyskočit z okna nebo se přehoupnout přes lem bazénu a může se užívat blahodárné vody. Ale přece jen doba pokročila a přímo na náměstí v bazénu se nekoupe nikdo. Léčivé sirné vody z horkých spodních pramenů se čerpají z hloubky 1000 m, voda je bohatá na vápník, chlorid sodný, uhličitany železa .

 

 

Všude kolem náměstí jsou pozoruhodné stavby, některé projektoval prestižní architekt Bernardo Rossellino. Sienský učenec Lattanzio Tolomei byl v 16.století tak inspirován zdejším místem, že napsal verše věnované vodám Bagno Vignoni, jsou vryty na mramorové desce u svaté Kateřiny.

 

 

Městečko není příliš velké, projdeme si i okolí, ochutnáme přímo ze stromů lahodné čerstvé fíky, které fíkovníky tak štědře nabízejí i nám. Sejdeme dolů k bazénkům kam až je možno. Voda je příjemná, prostředí kouzelné, lákavé, člověk by nejraději zastavil čas v tomto okamžiku a místě. Léčivá termální voda pod širým nebem, zeleň, klid a relax pro tělo i duši, snad si nelze přát nic víc, než ztišit se a čerpat sílu přímo z nitra Země.

 

 

Čas je však neúprosný, je třeba ještě zajít na skvělou kávu, vychutnat si tyto okamžiky a odjet s určitou pokorou a se zážitky, které nám trvale zůstanou.

 

Foto autorky


Denivka

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?