 |
 |
 |
Půl sta kilometrů na jih od Prahy, v samém srdci Čech
leží Křečovice, rodiště významného českého skladatele a houslisty, Dvořákova
nejbližšího žáka Josefa Suka. V rodné vsi, v okolních obcí zejména v přírodě
povodí Vltavy nacházel Suk svoji hlubinu bezpečí od dětství až k poslednímu
vydechnutí i trvalý zdroj jistot, z nichž vyrůstalo jeho skladatelské dílo...
...tak začínají stránky
obce Křečovic. Že tu obec neznáte? Ale určitě ano, pokud chodíte do
kina. Vzpomínáte na film Vesničko má, středisková? Tak jeho děj se odehrává právě
tady a v blízkém okolí.
Zhruba uprostřed levé vnější zdi je plastika
"pohanského boha" zasazená do omítky vedle bočního kostelního
vchodu. Podle prof.dr.Cibulky je těžké určit co to je, zvláště chybí
znak určité doby. Snad jde o dílo lidového umělce a bude to pravdopodobně
symbol slunce ...
... Také keltští kameníci bývali velmi váženou součástí společnosti.
Jejich kamenné plastiky, nalezené u nás v Kamenných Žehrovicích, v Křečovicích
a na Závisti, jsou navíc prakticky stejné jako podobné výrobky jejich galských
bratránků. (Keltové v Čechách)
|
|
|
|
Na stránkách serveru Eldar v sekci Archeoastronomické otazníky se o křečovické plastice píše: Tato kamenná plastika je umístěna v severní zdi Křečovického kostela, orientovaného oltářem v Az 72° (viz. pohanská orientace církevních staveb.) Slunce o průměru 32 cm; délkou a šířkou paprsků 7 cm; je zazděno ve výšce 70 cm nad zemí.
Velmi pěkný přehled informací o menhirech je k dispozici na stránkách Menhiry v Čechách budí zájem odborníků - tam se sice o Křečovicích přímo nepíše, ale na stránce s fotografiemi je "sluníčko" zachyceno.
Další zmínka
o křečovickém "sluníčku" je na stránkách Klubu psychotroniky a UFO v Albu
megalitických památek:
Kámen je součástí stěny dlouhé severní zdi kostela v Křečovicích. V
literatuře je uváděn jako keltská plastika. Kámen kryje silná vrstva omítky,
která je vynechána pouze v okolí plastiky.
Hornina : středně zrnitý, porfyrický biotitický granit s amfibolem (sedlčanský
typ), mladší prvohory, kolem 300 mil. let. Nachází se v širším okolí Křečovic.
Místní farář oznámil, že na jaře 2000 plánuje obnovení omítky kostela,
a že v té době bude možné kámen změřit a prozkoumat. Obnovení omítky
se však do roku 2002 dosud nekonalo.
Obnovení omítky se tedy "začalo konat" až na jaře 2004. Levá strana kostela je v lešení a omítka otlučená. Byl jsem tedy neobyčejně zvědav, co se skrývá v okolí kamenné plastiky. Reliéf se "sluníčkem", druhdy skrytý v kruhové prohlubni pod omítkou, nyní lehce, asi tak o dva palce, vystupuje nad okolí. Na první pohled se zdálo, že je to vlastně jen válcovitý útvar, s reliéfem na čelní stěně. Tedy žádný menhir v pravém slova smyslu zazděný pod omítkou. Válcovitý tvar má celkem přesný kruhový půdorys - ovšem otázkou je, kam asi patří (nebo spíše patřil) ve skutečnosti, takhle zasazený do zdi celkem jistě není od svého vzniku. Vlevo byl vidět uvolněný kamínek, který se dal snadno vyjmout. Pak jsem mohl do otvoru zasunout čepel kapesního nože a pokusit se odhadnout, jak hluboko "válec" sahá. Nůž hladce zajel podél kamene do hloubky 7 cm, kde již byl další kámen přiléhající k plastice z boku; ta evidentně pokračuje dále do hloubky zdiva. Nemohl jsem samozřejmě začít rozebírat kostel, takže s pokusy zjistit, kam kamenný útvar sahá, jsem musel přestat.
Pod nánosy prachu a zbytků omítky mi však zpočátku unikla jedna věc. Zhruba vodorovně vystupují z kamene dva eliptické výstupky; jsou jeho pevnou součástí. Po očištění povrchu se objevily i další dva výstupky v rovině svislé. Celý útvar tak vypadá jako čtyřramenný keltský kříž starého typu se "sluníčkem" uprostřed. Délka ramen je stejná, stejný je i způsob opracování. Zajímavé je, že ačkoliv je zdivo kostela z kamenného materiálu promíchaného tu a tam s cihlami, v okolí kamene je několik odštěpků hrubozrnného granitu vypadajícího podobně jako materiál "sluníčka". Jinde ve zdivu takový materiál, pokud mohu posoudit, není - přesněji řečeno s tak čerstvými plochami po opracování.
Tak - a můžeme začít uvažovat o tom, co vlastně vidíme před sebou. Jsou odštěpky kamene ve zdivu zbytky původního, mnohem většího útvaru, ze kterého zbylo to, co je dnes v kostelní zdi zazděno? Mohl být kámen s výstupky třeba svorníkem klenby původní gotické stavby, který uzavíral sevření žeber stropu? Ale na to jsou výstupky poněkud nepravidelné - i když, proč by měla žebra svírat pravý úhel? No a pokud je kámen opravdu keltského původu, tak jistě i jeho začlenění do gotické kostelní lodi by nebylo původní. Takže bádání se meze nekladou. Těžko co získáme bádáním v archívech; tak hluboko do minulosti asi záznamy nesahají. Co kdyby někdo zkusil třeba kyvadlo nebo automatickou kresbu či jiný způsob, jak získat od kamene a o kameni informace? Zatím je zdivo odkryté .... (psáno 22. března 2004).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
V souvislosti s křečovickým objektem se často vyskytuje označení stéla. O co se jedná? Zatímco menhir je označení pro jednotlivé a obvykle neopracované nebo jen hrubě opracované vztyčené kameny (bretonsky men = kámen, hir = dlouhý). Podobná je stéla, která je však štíhlejší a je zpravidla vztyčována na hrobech.
JL
