 |
Vloni jsem vás seznámil s menhirem zvaným Měsíční kámen, který leží nedaleko hory Javorník, která byla několik let dokonce nejvyšší horou Čech - to když Sněžku pohltily Hitlerovi potupně odstoupené okrajové části Československé republiky a Slovensko sa stalo samostatným štátom. Ale v této oblasti je zajímavostí mnohem více - dnes si řekněme něco o zajímavém Královském kameni.
|
Královský kámen není jen nějaký osamělý balvan, jak by se z jeho názvu mohlo zdát. Je to vrch v Javornické hornatině, ležící v linii mezi vrchy Javorníkem a Ždánovem, asi 3 km západně od obce Javorník a asi 6 km východně od Kašperských Hor.
 |
 |
Kamenná hradba se táhne od sedla pod Javorníkem až téměř ke Královskému kameni ...
Jeho vrcholové partie sestávají z mohutných skalních bloků ze žulového porfyru. Ty mají podobu tak zvaného mrazového srubu a kamenného moře. V jednom z balvanů je vytesána kaplička. Na mrazovém srubu, jenž tvoří vrchol s nadmořskou výškou 1 059 m je umístěn železný kříž.
 |
 |
Podél kamenné hradby jsou umístěny kameny s čísly - je jich tam spousta, na obrázku vlevo vidíte kámen s číslem 97. Zajímavých kamenů je tu ovšem v okolí spousta ...
Na Královský kámen lze jít z Nicova (od hlavní silnice na Kašperské hory) nebo z obce Javorník. V prvém případě je to jen1,5 km do prudkého stoupání. Druhá varianta je sice delší, ale můžete se v obci najíst a napít a cestou navštívit javornickou rozhlednu. Pokud vám zbude čas, není daleko ani zmiňovaný menhir - Měsíční kámen. Vrchol Královského kamene je křižovatkou značených turistických cest a prochází tudy i "malý okruh" z obce Javorník.
 |
 |
Na těchto kamenech si kdosi křídou označil prohlubně a vytesané značky - proč? To nevím ...
Z obce Javorník se k rozhledně asi kilometr stoupá po modré značce do dosti prudkého svahu. Pak klesnete do Javornického sedla a další cesta - stále po modré - již není tak náročná. Cestou si nemůžete nevšimnout kamenné hrázky vysoké několik decimetrů. Táhne se kolem cesty v úctyhodné délce a jistě vás napadne, k čemu tady asi byla zbudována. Jenže to nikdo s určitostí neví. Lze si domýšlet, že může být pozůstatkem opevnění z doby keltské - nedaleko bylo odhaleno keltské oppidum - nebo že byla zbudována k vyznačení hranice mezi pozemky.
 |
 |
Ostrý roh kamenné hradby je těsně pod vrcholem Královského kamene. Vrchol sám o sobě je zarostlý lesem, takže nijak zvlášť nevyniká a jeho skalní útvary jsou skryté mezi stromy ...
Mrazové sruby, podobné těm na vrcholu Královského kamene, možná znáte z Krkonoš - z cesty po hranici s Polskem od Špindlerovky směrem ke Sněžce. Jsou to skalní stupně, které vznikly mrazovým zvětráváním a následným odnosem zvětralé horniny. Zvětralá hornina je odnášena dolů po svahu, zatímco odolnejší vypreparovaný materiál v podobě skalního stupně zůstává. V Krkonoších jsou tyto sruby dobře viditelné, neb nejsou kryty lesem. Také z vrcholu skalní hradby na Králově kameni býval daleký rozhled na velkou část Šumavy a Šumavského podhůří (od Javoru přes Roklan, okolí Černé hory nad pramenem Vltavy až po Sušicko a Horaždovicko). Nyní je vrchol bohužel zarostlý lesem a výhledy si můžete většinou jen domýšlet podle mapy.
 |
Pohled na téměř odlesněný vrchol od Nicova v roce 1939
Do jedné ze skal u vrcholku byla vytesána místními sedláky kaplička, datovaná podle vytesaného nápisu do roku 1899.
 |
 |
Kamenný oltář
Sibylina proroctví
Proroctví Sibylina popisuje Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, kde je shrnuje do dvou kapitol. Ty jsou v originále tři a vyprávěla je Michalda, královna ze Sáby (neboť v tomto případě je ona naší Sibylou) králi Šalamounovi. To se stalo v roce 578 před Kristem, v roce 993 proroctví přeložil do angličtiny ctihodný Beda, Jan Letter pak léta Páně 1053 do češtiny, v roce 1113 přepsal. Skutečný autor nebo aspoň upravovatel finální verze pravděpodobně pocházel z Čech, z Táborska neb Soběslavska, protože ze čtyř měst, která mohou uniknout božímu hněvu, tři pochází z těchto oblastí: Tábor, Ústí a Soběslav. Čtvrtým je kupodivu Mělník. K našemu vyprávění patří třetí díl knihy proroctví, věnovaný zemi nejproslulejší, nejvýbornější a na chléb nejúrodnější, takže jí rovné daleko nebude. Z dvanáctera varování se ovšem nikdo nepoučí, v zemi vypukne chaos, rozbroje a malá apokalypsa, kterou završí útok čtyř armád ze čtyř světových stran. Než armády dorazí k hoře Blaníku, stihnou vyvraždit tři čtvrtiny obyvatelstva, tedy hříšníků, neboť spravedlivou čtvrtinu Bůh ukryje v mlze. U Blaníku se strhne dvanáctidenní bitva, která zaplní tamní vyschlý potok krví, načež třináctého dne vyrazí Boží vojsko a požene nepřítele až ke Kolínu nad Rýnem. Tam se blanické vojsko ztratí a přeživší nepřátele pobijí Španělé. Kde se tam vzali, o tom proroctví nevypráví, možná by se dala odpověď nalézt v legendách španělských. Blaničtí rytíři neuchrání Prahu, kterou ustupující vojska vyplení a poboří, což údjně není chyba velení, ale záměr Boží.
 |
 |
Detail oltáře se soškou panny Marie a letopočet jeho vzniku
Prchající král
Jednou českého krále (jehož jméno pověst bohužel neuvádí) a jeho ozbrojenou družinu pronásledoval houf švédských vojáku. Mezi Nicovem a Tejmlovem došlo k boji. Král byl poražen a musel rychle uprchnout. Hnal svého koně pres horský hřbet Dánova, v těch dobách ještě porostlý divokými houštinami. Král se v nich ukryl mezi kameny, zatímco jeho doprovod prchal dál. Cizí vojska si v zápalu pronásledování ani nevšimla, že král zůstal vzadu. Hnali se dál za prchající královskou družinou. Tak se král zachránil. A kamenný blok nad Nicovem dostal podle té události své jméno - lidé ho pojmenovali Královským kamenem a stejně tak i celý vrch. Vypráví se také, že v blízkosti kamene kvete o dni svaté Barbory čarovný květ. Kdo jej najde, muže získat velké bohatství, které je zde ukryto.
Prokletý hrad Královský kámen
Jiná pověst vypráví, že zde kdysi stával mocný hrad. V něm služebníci prahnoucí po moci zabili svého krále. Ten je, dříve než skonal, proklel. Vysvobodit je a získat hradní bohatství, muže jen ten, kdo najde čarovnou bylinu. O Valpružine noci se na vrcholu objevuje deska s letopočtem zániku světa. V určité době se odtud také ozývá zvuk trubky ohlašující nebezpečí.
 |
 |
Vrcholová partie s křížem
Skryté vojsko na Šumave
Podle pověstí není proslulé vojsko ukryté v hoře Blaník jediné, které je přichystáno vyjet do boje, až bude naší zemi nejhůře. Blaník totiž není jedinou "posádkou". Armáda, která má tuto zemi zachránit, je dislokována na více než dvaceti dalších místech. Kupříkladu v Hadí hoře u Blatné či v hoře Boubín na Šumavě, případně v kopci Svidník u Černovic, odkud prý vyjedou vojáci po stříbrných schodech. Další jihozápadní jednotka se skrývá právě v popisovaném Královském kameni.
Historická skutečnost je pochopitelně jiná než bájivá vyprávění starých Šumavanů. Pojmenování Královského kamene souvisí nejspíše s místem, které pro svou výraznost vyznačovalo v krajině hranici příhraničního lesnatého území od nepaměti zvaného Královský hvozd. Hvozd byl původně královským majetkem zastavovaným později různým šlechticům. Obyvatelé – Králováci měli postavení poměrně svérázné, značně svobodnější ve srovnání s poddanými běžného panství nebo statku. Často byli srovnáváni s Chody.
Vlk Samotář (JL)
Zpět na Tajemná místa plná síly
