Znáte nejjižnější bod České republiky?

Ještě před necelými deseti lety, přesně první prázdninový den roku 2005, byste se v článku Na český 'jižní pól' s mačetou dočetli:
K nejjižnějšímu místu České republiky turistická stezka nevede. Chcete-li k němu proniknout, nasedněte na kolo a pro jistotu přibalte i mačetu. Náš nejjižnější hraniční patník totiž obklopují bujné porosty kopřiv. Výlet na tohle místo ale stojí za to!

Tak tohle dnes je a není pravda. Pravdou je, že výlet stojí za to, ale mačetu už můžete nechat doma.

Kde ale to nejjižnější místo naší republiky je? Já měl za to, že někde na jižní Moravě. Ale ne, pohled na mapu snadno vyvede z omylu. Je to v Čechách, kousíček od Vyšebrodského průsmyku, nedaleko známého hraničního přechodu ve Studánkách. Trochu se to vymyká představě o "slunném jihu", ale je to tak.

 

 

Dříve byl poutník odkázán na zdravý selský rozum a orientační smysl. Stávala tu sice obec Radvanov, jenže pak se nad ní zatáhla železná opona a na dlouhá léta tu život umlkl. V současnosti byla obnovena cesta vedoucí k bývalému přechodu Radvanov - Rading a přechod sám opět přivítal první pocestné. Ona to také není cesta jen tak ledajaká. Dostanete se po ní do známého rakouského městečka Bad Leonfelden: ale pozor, není to cesta ledasjaká - pod názvem "solná stezka" se vine stovky let dějinami Evropy.

 

 

Vraťme se ale k té poznámce o mačetách v úvodu článku. Netřeba již nic takového. Následující dvojice snímků je pořízena v místě, které je na mapce označeno Radvanov - odbočka. Jsme v nadmořské výšce 652 m a cesta mezi pastvinami je vzorná a skoro nová. Na pamětní desce na krásném balvunu se lze dočíst, že byla obnovena v roce 2010 spoluprací měst Vyšší Brod, Bad Leonfelden, Jihočeského kraje a za přispění Evropského fondu pro regionální rozvoj.

 

 

Po několika kilometrech se dostáváme na hraniční přechod do Rakouska ... druhdy přísně střežená hranice byla plná ozbrojenců, nástrah a ostnatého drátu. Teď tu není nikdo, jen my tři poutníci a všudypřítomné šumění deště. Stojím na můstku přes potok, tvořící státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem; však se také jmenuje příznačně - Hraniční potok.

 

 

Těsně za můstkem vede dolů úzká pěšinka. K nejjižnějšímu bodu naší republiky je to už jen asi tak 300 m. Všechno je to tu nové, jen hraniční kámen zřejmě ještě pamatuje časy, které již patří minulosti.

 

 

A jsme tu ... kdybychom uměli zacházet se sextantem a svítilo slunce, měli bychom tu naměřit souřadnice 48° 33′ 9″ severní šířky a 14° 19′ 59″ východní délky. Nadmořskou výšku udává tabulka na sloupku vedle "nejjižnějšího" hraničního kamene II/64 - je na ní 703 m. Na sloupku s tabulkou je také schránka, ve které najdete razítko a polštářek. Můžete si tak sami sobě potvrdit, že jste byli na jižním pólu naší republiky. Orazítkoval jsem si samozřejmě mapu, ale všudypřítomný déšť mi zlomyslně razítko rozmazal ... Obrázek razítka si alespoň můžete prohlédnout na stránkách města Vyšší Brod.

 

 

Všechno je tu poměrně nové, ale nejnovější je velký kámen s emblémem Nejjižnějšího bodu České republiky. Stojí tu docela krátce, jak se můžeme dočíst na webu  - Město Vyšší Brod srdečně zve na slavnostní odhalení pamětního kamene v sobotu 10. 5. 2014 od 14 hod.

 

 

Těsně za hraničním potokem se vypíná cosi, co na první pohled připomíná nějaké hradiště nebo palisádovou hradbu pevností, jak je známe třeba z filmů o Vinnetouovi. Jsou to však tak zvané Švédské šance.

 

 

Ocitnete se zde na místě, kde se zastavil postup švédských vojsk za třicetileté války. Palisádové opevnění postavili Rakušané, aby  v roce 1642zamezili vpádu Švédů na své území. Ti tehdy již loupili a drancovali ve Vyšším Brodě.

 

 

V brožurce, kterou jsme dostali v klášteře ve Vyšším Brodu a ze které jsme se o těchto místech dozvěděli, jsou také obrázky zbytků železné opony. Dospěli jsme k názoru, že se mají vyskytovat někde tady, poblíž nejjižnějšího bodu. Ale přes veškerou snahu jsme neuspěli a promočení až málem na kost jsme pátrání vzdali. Následující dva obrázky jsou z té brožury. Ale nikde na netu jsem nenarazil na podobné obrázky, kde by poblíž strážní věže rostly borovice. U zachovalého zbytku opony na Bučině jsou jen smrky. Poslal jsem tedy dotaz na infocentrum do vyššího Brodu, zda by mi pomohli problém vyřešit. Nepomohli. Uplynulo již 14 dní a neodpověděli mi ani slůvkem. Také řešení ...

 

 

Vzhledem k blížícím se prázdninám a letním dovoleným se tu nabízí zajímavý cíl pro výlety, pokud vás osud do této oblasti zanese. Šťastnou cestu ... a hezké počasí !


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Vlk Samotář