Zatímco v 18. a 19. století byl Vesuv dokumentován především uměleckými díly malířů, jež obdivujeme i dnes, v druhé polovině 19. století se dokumentace Vesuvu a jeho okolí ujali kromě malířů i fotografové.
Fotografie byly tištěny také jako pohlednice a rozesílané do celé Evropy a možná i do zámoří. Vesuvská krajina tak byla popularizována a svojí výjimečností lákala k návštěvě. Lidé, kteří tehdy měli možnost cestovat, na svých cestách nespěchali a uměli si je prožít v klidu, měli čas nechat na sebe působit magickou krásu této exotické krajiny, proslavené i v hudbě. Vzpomeňme proslulé neapolské písně, například: Torna a Sorrento (Vrať se do Sorrenta), Santa Lucia, O sole mio, Funiculi funicula...
Na černobílých a později i kolorovaných fotografiích najdeme to, co bychom dnes už marně hledali - zvláštní a neopakovatelnou atmosféru koutu Itálie, jehož skutečným králem byl a je Vesuv. Ze starých snímků vyzařuje nostalgie dávných časů a magičnost vesuvské krajiny, která učarovala i některým současným malířům a stala se pro ně inspirací. Ale vraťme se k fotografiím a prohlédněme si některé.
Jedním z prvních fotografů, který pořídil záběry Neapolského zálivu a erupce Vesuvu v roce 1872 byl německý fotograf italského původu Giorgio Sommer (1834 - 1914), od něhož jsou následující tři záběry:
![]() |
Na tomto snímku zachytil Giorgio Sommer mohutnou erupci Vesuvu, k níž došlo 26. dubna 1872.
![]() |
Od stejného autora je panoramatický pohled z Possillipo na malebný Neapolský záliv s Vesuvem a pinií v popředí.
Tento pohled na Neapolský záliv byl častým námětem i dalších fotografů. Dnes byste tuto pinii marně hledali. Postupně uschla a proto byla v roce 1994 byla poražena a na jejím místě vysazeny tři mladé pinie.
Autory následujících fotografií se mi nepodařilo zjistit.
![]() |
Pohled na Vesuv z Pompejí koncem 19. nebo začátkem 20. století.
![]() |
Utuhlá láva po častých erupcích v 19. století, kdy výstup k vrcholu Vesuvu byl velmi obtížný.
![]() |
Pro velký zájem o výstup ke kráteru Vesuvu, byla vybudována pozemní lanová dráha (italsky "funiculare"), která byla otevřena 6. května 1880. Oslavnou a dodnes populární píseň "Funiculi funicula" na ni v témže roce napsal Luigi Danza.
![]() |
Pohled na lanovku z boku.
![]() |
Celkový pohled na svah Vesuvu s lanovkou. Lanovka byla zničena při erupci v roce 1944.
![]() |
Tento snímek ze začátku dubna 1906 zachycuje Vesuv těsně před erupcí.
![]() |
Mohutná erupce začala 6. dubna 1906. Tento záběr je ze 7. dubna 1906.
![]() |
Pohled na kráter 25. dubna 1906, čtyři dny po ukončení erupce
![]() |
Záběr pohledu do kráteru při začínající erupci v březnu 1944.
![]() |
Erupce Vesuvu v březnu 1944.
Jak vypadá Vesuv v současné době, uvidíme na následujících barevných fotografiích:
![]() |
Na tomto snímku je dobře vidět utuhlý čedičový lávový proud z poslední erupce v roce 1944.
![]() |
Kouzlo barev. Pohled na Vesuv od Pompejí.
![]() |
Dnešní cesta ke kráteru je pohodlná.
![]() |
Život se vrací - rostliny šplhají ke kráteru.
Fotografie z archívu autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka