Sopečná krajina jako inspirace pro malíře

Krajiny sopečného původu mají své kouzlo. Jsou nejen krásné a zajímavé po stránce přírodovědné, ale i vděčným námětem k malování. Inspirativní jsou majestátné kužely jednotlivých sopek, celkové pohledy na vulkanickou krajinu, její dramatičnost, ale i detaily, jako jsou útvary utuhlé lávy a tufu, a to jak mladé, tak i staré, které byly po miliony let modelovány erozí. Právě tyto kameny, balvany, skály, stěny kráterů a lávová pole vypovídají o historii vulkanické krajiny.

Zatímco geolog a vulkanolog v nich čte jako v knize, malíř sleduje barvy a tvary - nachází "podobnosti čistě náhodné", které ve skutečnosti vůbec náhodné nejsou. Maluje, srovnává a učí se poznávat krajinu víc do hloubky, pronikat do zákonitostí přírody, snaží se do obrazu vnést geologické děje a někdy i trochu botaniky, protože popel a zvětralá láva jsou základnami pro bohatý život.

Pro mě jsou vulkány velkou inspirací k malování, a tak vám zde představím některé obrázky ze své poslední tvorby, které vás zavedou do různých koutů světa i do našeho Českého středohoří.

 

 

Láva z poslední erupce Vesuvu z roku 1944 - akvarel kombinovaný pastelkami. K této erupci došlo na jaře 1944. Vesuv vyvrhl popel a čedičovou lávu, jejíž řeka stékala do údolí mezi kuželem Vesuvu a Monte Sommou (troskami původní sopky, které vytvářejí kolem Vesuvu val ve tvaru srpu).

 

 

Láva z poslední erupce Vesuvu z roku 1944 - tentokrát jiná technika - mastný pastel kombinovaný pastelkami podle fotografie - oproti předchozímu snímku stál fotograf přímo na lávových kamenech. Patrné jsou rostliny, které tu našly domov - vpředu šťovík Rumex scutatus, vzadu kvetou kručinky. Jihozápadní svah Vesuvu je bohatě porostlý vegetací až k vrcholu.

 

 

Pohled na Neapol a Vesuv v noci - akvarel kombinovaný pastelkami. Proslulé panoráma Vesuvu je tvořeno Monte Sommou vlevo a vlastním Vesuvem vpravo.

 

 

První rostlinka na lávě vulkánu Eyjafjallajokull na Islandu po erupci v roce 2010 - mastný pastel kombinovaný pastelkami. Obrázek jsem nazvala "Kráter života".

 

 

Život se vrací - mladé lávové pole Eyjafjallajokull na Islandu osídlují další rostliny včetně zakrslých stromků - mastný pastel kombinovaný pastelkami.

 

 

Pohled na vrcholové krátery Etny po erupci v srpnu 2014 - mastný pastel kombinovaný pastelkami, inspirováno záběrem webkamery. Nejmladší lávový proud je téměř černý (čedič). Postupným zvětráváním je láva světlejší a mívá různé odstíny barev.

 

 

Detail zvětralé lávy Etny s popelem pod vrcholovými krátery - mastný pastel kombinovaný pastelkami.

 

 

Z pouště Atacama v Chile - mastný pastel kombinovaný pastelkami podle fotografie, na níž mě zaujal balvan opracovaný erozí do bizarního tvaru, sopka v pozadí a převládající růžové a nafialovělé odstíny barev. Prudké střídání teplot v poušti během dne a vítr způsobuje rychlé zvětrávání hornin.

 

 

Skála na vrchu Milá v lounské části Českého středohoří - mastný pastel kombinovaný pastelkami. Skála je tvořena čedičem, na němž mě zaujal červenavý odstín (sloučeniny železa). Čedičová láva se při chladnutí často rozpadá na sloupce či hranoly (sloupcovitá odlučnost).

 

 

Pohled z Rané na lounské kopce, zprava Oblík, Srdov a Brník - mastný pastel kombinovaný pastelkami. Asi bude překvapením, že tyto typicky sopečné kužely (správně komolé kužely) nejsou původními sopkami. Ty byly vyšší, a postupem je eroze a odnos horniny snížily , takže co tu vidíme, jsou už jen vnitřky původních vulkánů.

 

 

Ptačí kameny na Bukové hoře na Děčínsku - akvarel kombinovaný pastelkami podle skici přímo v terénu. Na obrázku je patrná typická sloupcovitá odlučnost čediče, tzv. varhany, které, mnohem vyšší, známe z Panské skály u Kamenického Šenova.

 

 

Pod vulkánem Rinjani na Sumatře - mastný pastel kombinovaný pastelkami, inspirováno fotografií - je to jen detail mladé sopečné krajiny - Sumatra, jakož i celá Indonésie je součástí tzv. ohnivého kruhu Pacifiku. Indonésie patří mezi vulkanicky nejaktivnější oblasti na Zemi.

 

 

Žhavý dech Země, Yelowston - mastný pastel kombinovaný pastelkami podle fotografie. Zaujala mě barevnost okolí fumaroly, obzvláště tyrkysová barva, kterou mají "na svědomí" termofylní bakterie (bakterie žijící v horkém prostředí), Tyto bakterie se živí anorganickými látkami, ale nepodařilo se mi zjistit, o jakou konkrétní chemickou reakci, jejímž produktem jsou tyrkysové povlaky, se jedná (možná, že obsahují sloučeniny mědi).

Obrázky autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka