 |
Na jedné fotografii upoutala moji pozornost kamenitá krajina pod vulkánem Rinjani (3 726 m n.m.) na indonézském ostrově Lombok, a tak jsem její detail namalovala, úbočí Rinjani se strmě zvedá vpravo vzadu. Zaujalo mě nejen kamení (nejspíše andezit nebo dacit), ale i vegetace, která se zde uchytí za poměrně krátkou dobu po vychladnutí a zvětrání lávy. K poslední erupci Rinjani došlo v květnu 2010.
Indonézie patří k seismicky i vulkanicky nejaktivnějším oblastem na Zemi, je součástí tzv. ohnivého kruhu Pacifiku, kde se vzájemně podsouvá několik litosférických desek. V Indonézii a v Japonsku se nachází nejvíc aktivních vulkánů na Zemi.
Indonézie je plná kontrastů: Na jedné straně jsou tu sopky proslulé obrovskými erupcemi - Tambora v roce 1815, Krakatoa v roce 1883. Podle nálezů nejjemnějších částic popela v atarktickém ledovci a v Grónsku je v poslední době některými vědci přisuzován vulkánu Rinjani (dříve Samalas) jeden z nejmohutnějších výbuchů, k němuž došlo v roce 1257 a který ovlivnil podnebí (chladné léto) následujícího roku.
Na druhé straně je zde velmi bohatý a pestrý život díky mimořádně úrodné sopečné půdě a horkému a vlhkému podnebí.
|
Obrázek autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka