 |
Kurilské ostrovy nám připomenou školní léta, kdy o nich byla jen letmá zmínka v zeměpise. Dozvěděli jsme se tenkrát, že patří k Sovětskému svazu, nacházejí se mezi Kamčatkou a japonskem, a že jsou sopečného původu, jak napovídal už jejich název (kurilské - kouřící). Tyto povšechné informace měly být pro nás dostačující, ale mě vzdálené a tajemné kouřící ostrovy lákaly, a tak jsem si přála je blíže poznat. Podařilo se mně to mnohem později alespoň částečně, a to díky internetu. Tušila jsem geologické a botanické zajímavosti, jak už to v sopečných oblastech bývá, a tušení nezklamalo. Ráz krajiny a vegetace na mě zapůsobily velmi silným dojmem, při prohlídce fotografií jsem měla pocit, jako bych se tam pohybovala a krajinu zkoumala.
Kurilské souostroví je tvořeno 56 ostrovy, jejichž rozloha je 10 356 km čtverečních (některé prameny uvádějí 15 600 km čtverečních. Ostrovy se táhnou v délce přibližně 1200 km od Kamčatky k japonskému ostrovu Hokkaidó a tvoří hranici mezi Ochotským mořem a Tichým oceánem. Jsou součástí tzv. ohnivého kruhu Pacifiku - nacházejí se na rozhraní litosférických desek, na oceánském hřbetu, z něhož jednotlivé ostrovy vystupují jako vrcholy sopek. V současné době je aktivních 35 vulkánů. Nejvyšší horou je vulkán Alaid (2339 m nad mořem) na nejsevernějším Atlasově ostrovu.
Ostrovy se nacházejí v subarktickém pásmu a vyznačují se studenou zimou a poměrně chladným létem. Podnebí se mění podle zeměpisné šířky, na severu je chladněji, jižní ostrovy jsou ovlivňovány monzuny mírného pásma. Vzhledem k tomu, že kolem ostrovů jsou velké vodní plochy, jsou Kurily po bičovány silnými větry a časté jsou i mlhy. To vše má vliv i na vegetaci ostrovů, která je zde pozoruhodná a velice rozmanitá.
A tak se spolu podíváme na geologické a botanické zajímavosti těchto tajemných ostrovů.
|
Jako první se nám představí vulkán Alaid
 |
Na dalším snímku nás zaujme pobřeží ostrova Kunašir, tvořené čedičovými sloupky, které vytvářejí nádhernou mozaiku, a varhany, jež připomenou naši Panskou skálu
 |
 |
Na této fotografii můžeme
obdivovat, co dokáže vodní eroze, takto tvarovanou skálu, asi nikde jinde na
světě nenajdeme;
na snímku vpravo je unikátní nerost rheniit velmi vzácného těžkého kovu rhenia
(ReS2 - dvojsirník rhenia), který byl vysrážený z fumarol vulkánu
Kudrjavyj
 |
Ostrov Šikotan nás potěší nádhernou zelenou krajinou
Na severních ostrovech rostou zakrslé stromy - břízy, olše, vrby a borovice. na jižních ostrovech smíšené lesy s převahou jehličnanů. Bohaté jsou i porosty keřů, různých bobulovin. Svojí pestrostí nás překvapí květena, na ostrovech bylo zjištěno 40 druhů endemitních rostlin (tj, takových, které nikde jinde na světě nerostou, pokud tam nebyly vysazeny).
 |
 |
 |
 |
Podívejme se na některé kurilské
rostliny. Zleva doprava tu vidíte: zdejší druh máku, zvláštní druh orchideje
vstavače - Dactylorhiza aristata,
plícněnku přímořskou (Mertensia maritima) a jeden z druhů kakostu (Geranium
erianthum)
Je to jen nepatrná ukázka bohaté flory vulkanických ostrovů. Některé oblasti byly vyhlášeny národními parky. Většina rostlin, které jsem zde uvedla, jsou z Národního parku Kunašir.
Různorodá je i fauna, z ptáků jsou to zejména druhy kachen, kormoráni, bouřňáci, vrabci, sovy a dravci. Ptáci často vytvářejí velké kolonie. Ze savců uvedu alespoň medvědy (medvěd hnědý), tuleně, mořské vydry, lachtany a kosatky. Pobřežní moře jsou bohatá na ryby. Popis fauny, to by to další kapitola ze života nádherných Kurilských ostrovů.
Obrázky z archívu autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka