Inspirací jsou kručinky

Kručinka (Genista - někdy bývá používán název Ginestra) je rostlina z čeledi bobovitých, která zahrnuje přibližně 100 druhů. Jsou to polokeře nebo keře, ale i nižší stromky (například kručinka etnenská - Genista aetnensis). Kručinky mají žluté květy. Jsou to teplomilné rostliny, vyhledávající obvykle sušší a často kamenitá místa. Většina druhů roste ve Středomoří. U nás roste jen kručinka barvířská a kručinka německá, na jižní Moravě ještě kručinka chlupatá.

Více druhů kručinek bychom našli na svazích Vesuvu, zejména v pásmu nad hranicí lesa (přibližně 1000 m nad mořem a výš). Když kvetou, vytvářejí souvislé žluté porosty. Italský básník Giacomo Leopardi obdivoval kručinky, že se uchytávají na místech, kde jsou při erupci zasypávány popelem nebo zality lávou, a přesto se znovu vracejí. Giacomo Leopardi o nich napsal o nich dlouhou oslavnou báseň Ginestra (Kručinka). Básník žil na přelomu 18. a 19. století, kdy měl Vesuv časté erupce.

Při erupci v dubnu roku 1906 vychrlil Vesuv obrovské množství popelu. V témže roce byla dovezena z Etny kručinka etnenská, která byla vysazena pro zpevnění svahů. Tato kručinka se na Vesuvu velmi dobře ujala a v současné době šplhá až k jeho vrchodu.

Kručinky zaujmou i dnešní návštěvníky Vesuvu. Pro mě byly inspirací k napsání básně a namalování obrázků - se zájmem sleduji osídlování popelu a lávy rostlinami. Pro zajímavost přidávám dva obrázky, první jsem namalovala podle fotografie v roce 2010, druhý podle fotografie z července 2016.

Kručinky

Neapolský záliv
pozdravilo slunce
modř rozlila se
po nebi i po moři
Lodě se vydaly
na své cesty

Z ranního oparu
vynořil se Vesuv
hora básníků
i ji pohladilo slunce

Zaradoval se Vesuv
a záplavou tisíce květů
potěšil srdce poutníků
z dalekých krajů

Obrázky autorky

Zpět na Tajemná místa plná síly

Jana Vesuvanka