 |
Etna, nejvyšší evropská činná sopka (3340 m nad mořem), která patří mezi nejaktivnější na světě, se nachází na Sicilii. Zaujímá obroskou rozlohu - téměř 1500 km čtverečních. Místními obyvateli je nazývána Mongibello, tj. Hora hor. Název Etna má původ v řeckém slovu "aethne" - hořím. Vulkán vznikl asi před
500 000 lety v místech, kde se podsouvá africká litosférická deska pod euroasijskou, a zároveň se nachází na tzv. horké skvrně (místo, kde je zeslabená zemská kůra, kudy proniká magma na povrch). Etna je stratovulkán, chrlí lávu i popel. Má dva magmatické krby, uložené v hloubce 9 - 30 km. Magma je zásaditého charakteru, vyvrhovaná čedičová láva je řídká a dosahuje teploty 1100 stupňů Celsia.
|
Etna má čtyři hlavní krátery na vrcholu a na jejích svazích je více než dvě stě bočních (parazitních kráterů). Většina těchto vedlejšíchg kráterů se otevře zpravidla jen jednou a pak vyhasne. V současné době jeví Etna aktivitu na jihovýchodním svahu
Etna patří mezi nejaktivnější vulkány na světě. Přibližně ve dvouletých, ale v posledních letech (od roku 2001) i v kratších obdobích, dochází k erupcím, které se vyznačují mohutnějšími výlevy lávy i vyvrhováním většího množství popela. Mnohem častěji je možné na Etně spatřit za tmy přírodní ohňostroje - jsou to mírné erupce, při nichž je z kráteru vyvrhováno žhavé kamení do výšky. Tyto erupce se nazývají strombolské podle sopky Stromboli na stejnojmenném ostrově, jenž je součástí Liparského souostroví v Tyrhénském moři.
 |
 |
Výlevy lávy nejsou nebezpečné pro životy lidí, spíše způsobují škody na úrodě. Láva postupuje pomalu, rychlostí asi 4 km/hod, takže se dá před ní utéct, případně jí zahradit cestu a změnit směr jejího toku vybudováním valů nebo vyhloubením koryt. Někdy je láva ochlazována vodou z helikoptér.
Svahy Etny jsou porostlé vegetací do výšky 2700 m nad mořem. Úpatí jihovýchodních, jižních a západních svahů je využíváno zemědělsky - jsou zde pole, rozsáhlé sady a vinice, výše následují jednotlivá vegetační pásma od teplomilných listnáčů (kaštavnovníky, duby) až po chladnomilnější břízy, borovice a buky. Na některých místech je les proťatý lávovým polem, kde se postupně uchytávají rostliny. Pásmo lesa končí přibližně ve výšce 1750 - 1800 m nad mořem, pak následuje nízká vegetace, jež vytváří shluky na lávě (trsy, bochníčky). Nacházíme zde endemitní rostliny, které rostou pouze na Etně (například violka etnenská - Viola aethnensis, starček etnenský - Senecio aethnensis, šťovík etnenský - Rumex aethnensis). Nad 2700 m nad mořem je království popelu a lávy.
K poslední erupci došlo v sobotu 26. října 2013, kdy Etna vychrlila sloup černého popelu do výšky několika kilometrů a došlo i k výlevu lávy. Zajímavostí bylo, že se otevřel ještě jeden kráter, který chrlil hnědý dým. Erupce nezpůsobila žádné vážnější škody.
 |
 |
Rostliny na lávě Etny - endemitní starček etnenský (Senecio aetnensis). Říčka Alcantara vyhloubila kaňon ve starém lávovém proudu Etny.
Obrázky autorky
Zpět na Tajemná místa plná síly
Jana Vesuvanka