O Hřídelecké hůře ...

V tomto článku bych se s vámi chtěl podělit o návštěvu zajímavé přírodní památky, která patří k těm " z ohně zrozeným". Je to pozůstatek bývalé sopky, vulkanický pahorek nad obcí Hřídelec, kterou najdete zhruba na polovině cesty mezi Lázněmi Bělohrad a Novou Pakou.

 

 

Hřídelecká hůra je přírodní památka, která vystupuje z vrcholku kopce Malá Horka s nadmořskou výškou 398 m. Kopec se zvedá u východního okraje obce Hřídelec. První obrázek je převzat ze stránek této obce - ukazuje Hůru na podzim, kdy již výhledu nebrání olistění stromů a je tedy dobře vidět i to, že kopec byl dosti podstatně poznamenám lidskou rukou. Čedičové vrchy mívají tu smůlu, že dávají kvalitní kamenivo na stavbu silnic; toho bývalo a stále ještě je patřičně využíváno. Ale i přes to, že tu probíhala těžba, zachoval si vrchol kopce typický kuželovitý tvar.

 

 

Dnes se tu již čedič netěží. Hřídelecká hůra byla  v roce 1989 vyhlášena  přírodní památkou; jejíž rozloha je 2,11 hektaru. 

Vrchol kopce Malá Horka tvoří čedičová homole - zbytek sopky z třetihor. Řečeno geologické terminologií  je homole tvořena neovulkanitovým tělesem z nefelinického bazanitu. Při těžbě čediče se v kopci odkryla i vytvořila řada dutin a komor, které mohou připomínat pseudokrasové jeskyně. V těchto prostorách našel místo pro své přezimování netopýr černý.

Vulkanický pahorek je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v Českém masívu. Vznikl denudací (odnosem) okolních usazených hornin, čímž se odkryla výplň bývalého sopečného komína. Obnažil se tak sopečný kužel vytvořený obalem čedičové žíly, tzv. aglomerátní lávou.

 

 

Důvodem zřízení chráněného území byla snaha ochránit geologickou lokalitu se vzácnými nerosty. Přírodní památka Hřídelecká Hůra je byla známá především jako bohaté naleziště minerálů, zejména v době, kdy se v lomu těžilo. Pokud se vyznáte v mineralogii, mohli byste tu najít amfibolit, dolomit, kalcit, olivín a aragonit. Zdejší minerály jsou označeny jako nejdokonalejší z minerálů, které se nacházejí na našem území, neboť tu lze nalézt dokonale vyvinuté krystaly, případně krystalové srůsty i agregáty se vzácným medovým zbarvením. Ovšem pozor - nyní zde již na povrchu zřejmě nenajdete nic a amatérská geologická činnost je tu zakázána, jde přece o chráněné území!

 

 

Nevím jak to připadá vám, ale já jsem si při prolézání dutin v nitru Hůry připadal jako v kulisách z filmu Vynález zkázy, natočeného podle známé knihy, kterou napsal Jules Verne.

 

 

Hůra je zajímavá i svou vegetací.  Jižní a západní svahy Hůry jsou porostlé teplomilnou vegetací, a na severním a východním svahu převládají řídké porosty náletových dřevin, poskytující úkryt ptactvu a drobným živočichům.

Od tohoto biotopu, tvořícího suché luční porosty na svazích homole, se odlišuje druhý biotop, uvnitř pozůstatků bývalého lomu v centru kopce. Přes velmi příznivý minerální podklad je druhové spektrum zdejší vegetace celkem chudé. Přestože jste v chráněném území, nenakdete zde zřejmě žádné chráněné ani ohrožené druhy rostlin. Rostou zde běžné teplomilné druhy rostlin, jako jsou zběhovec lesní, tařinka kališní, pamětník rolní, mochna jarní, rozchodník ostrý a rozchodník tenkolistý (Sedum boloniense) a další.

 

 

Podívejme se, jak je zde zastoupena říše fauny. Vzhledem k malé rozloze této lokality se bude jednat především o ptáky. Ve skalních dutinách lomu a na jeho římsách hnízdí poštolka obecná, rehek domácí. Keřové porosty a stromové patro vnějšího biotopu vyhledávají ke hnízdění budníček menší, dlask tlustozobý , červenka obecná a pěvuška modrá. V umělých dutinách bývalého lomu zimuje netopýr černý.

 

 

Ještě se podívejme, jak o této lokalitě hovoří odborníci na stránkách Geologické lokality svým jazykem, prostým smrtelníkům málo srozumitelným:

Hřídelská Horka je sopečný komín, v němž pňové žíly nefelinického bazanitu byly téměř zcela vylámány více než 20 m hlubokými šachtovými chodbami, v roce 1926 byl lom opuštěn. V reliktech zachovalý bazanit je silně alternovaný, místy silně karbonitizovaný a přechází do komínové nebo subvulkanické brekcie s četnými xenolity křídových sedimentů, z nichž některé mají i několik m v průměru. Z minerálů jsou odtud známy aragonit , vápenec, apatit, olivin, chromit, chromdiopsid, klinoanstatit, amfibol, prhotin, pyrit, siderit, titanaugit, magnetit, ilmenit, biotit a provskit. V mandlovcových dutinách byly zjištěny: analcim, ankerit, vápenec, siderit, chlorit, aragonit a v sopečných brekciích: vápenec, dolomit, ankerit, limonit, psilomelan, aragonit, chabasit, opál, chalcedon, lublinit, montronit.

 

 

Lom najdete celkem snadno při východním okraji obce Hřídelec. Nevede do něj sice  značená cesta, ale určitě nezabloudíte. Vyjdete-li z centra obce, dejte se  směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak z asfaltové silničky odbočte vlevo vyjetou vozovou cestou nad domky - dostanete se přímo k úpatí homole, kde je i ústí vjezdu do lomu.


Vlk Samotář (JL)

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?