 |
V tomto článku bych se s vámi chtěl podělit o návštěvu zajímavé přírodní památky, která patří k těm " z ohně zrozeným". Je to pozůstatek bývalé sopky, vulkanický pahorek nad obcí Hřídelec, kterou najdete zhruba na polovině cesty mezi Lázněmi Bělohrad a Novou Pakou.
|
Hřídelecká hůra je přírodní památka, která vystupuje z vrcholku kopce Malá Horka s nadmořskou výškou 398 m. Kopec se zvedá u východního okraje obce Hřídelec. První obrázek je převzat ze stránek této obce - ukazuje Hůru na podzim, kdy již výhledu nebrání olistění stromů a je tedy dobře vidět i to, že kopec byl dosti podstatně poznamenám lidskou rukou. Čedičové vrchy mívají tu smůlu, že dávají kvalitní kamenivo na stavbu silnic; toho bývalo a stále ještě je patřičně využíváno. Ale i přes to, že tu probíhala těžba, zachoval si vrchol kopce typický kuželovitý tvar.
 |
 |
Dnes se tu již čedič netěží. Hřídelecká hůra byla v roce 1989 vyhlášena přírodní památkou; jejíž rozloha je 2,11 hektaru.
Vrchol kopce Malá Horka tvoří čedičová homole - zbytek sopky z třetihor. Řečeno geologické terminologií je homole tvořena neovulkanitovým tělesem z nefelinického bazanitu. Při těžbě čediče se v kopci odkryla i vytvořila řada dutin a komor, které mohou připomínat pseudokrasové jeskyně. V těchto prostorách našel místo pro své přezimování netopýr černý.
Vulkanický pahorek je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v Českém masívu. Vznikl denudací (odnosem) okolních usazených hornin, čímž se odkryla výplň bývalého sopečného komína. Obnažil se tak sopečný kužel vytvořený obalem čedičové žíly, tzv. aglomerátní lávou.
 |
 |
Důvodem zřízení chráněného území byla snaha ochránit geologickou lokalitu se vzácnými nerosty. Přírodní památka Hřídelecká Hůra je byla známá především jako bohaté naleziště minerálů, zejména v době, kdy se v lomu těžilo. Pokud se vyznáte v mineralogii, mohli byste tu najít amfibolit, dolomit, kalcit, olivín a aragonit. Zdejší minerály jsou označeny jako nejdokonalejší z minerálů, které se nacházejí na našem území, neboť tu lze nalézt dokonale vyvinuté krystaly, případně krystalové srůsty i agregáty se vzácným medovým zbarvením. Ovšem pozor - nyní zde již na povrchu zřejmě nenajdete nic a amatérská geologická činnost je tu zakázána, jde přece o chráněné území!
 |
 |
Nevím jak to připadá vám, ale já jsem si při prolézání dutin v nitru Hůry připadal jako v kulisách z filmu Vynález zkázy, natočeného podle známé knihy, kterou napsal Jules Verne.
 |
 |
Hůra je zajímavá i svou vegetací. Jižní a západní svahy Hůry jsou porostlé teplomilnou vegetací, a na severním a východním svahu převládají řídké porosty náletových dřevin, poskytující úkryt ptactvu a drobným živočichům.
Od tohoto biotopu, tvořícího suché luční porosty na svazích homole, se odlišuje druhý biotop, uvnitř pozůstatků bývalého lomu v centru kopce. Přes velmi příznivý minerální podklad je druhové spektrum zdejší vegetace celkem chudé. Přestože jste v chráněném území, nenakdete zde zřejmě žádné chráněné ani ohrožené druhy rostlin. Rostou zde běžné teplomilné druhy rostlin, jako jsou zběhovec lesní, tařinka kališní, pamětník rolní, mochna jarní, rozchodník ostrý a rozchodník tenkolistý (Sedum boloniense) a další.
 |
 |
Podívejme se, jak je zde zastoupena říše fauny. Vzhledem k malé rozloze této lokality se bude jednat především o ptáky. Ve skalních dutinách lomu a na jeho římsách hnízdí poštolka obecná, rehek domácí. Keřové porosty a stromové patro vnějšího biotopu vyhledávají ke hnízdění budníček menší, dlask tlustozobý , červenka obecná a pěvuška modrá. V umělých dutinách bývalého lomu zimuje netopýr černý.
 |
 |
Ještě se podívejme, jak o této lokalitě hovoří odborníci na stránkách Geologické lokality svým jazykem, prostým smrtelníkům málo srozumitelným:
Hřídelská Horka je sopečný komín, v němž pňové žíly nefelinického bazanitu byly téměř zcela vylámány více než 20 m hlubokými šachtovými chodbami, v roce 1926 byl lom opuštěn. V reliktech zachovalý bazanit je silně alternovaný, místy silně karbonitizovaný a přechází do komínové nebo subvulkanické brekcie s četnými xenolity křídových sedimentů, z nichž některé mají i několik m v průměru. Z minerálů jsou odtud známy aragonit , vápenec, apatit, olivin, chromit, chromdiopsid, klinoanstatit, amfibol, prhotin, pyrit, siderit, titanaugit, magnetit, ilmenit, biotit a provskit. V mandlovcových dutinách byly zjištěny: analcim, ankerit, vápenec, siderit, chlorit, aragonit a v sopečných brekciích: vápenec, dolomit, ankerit, limonit, psilomelan, aragonit, chabasit, opál, chalcedon, lublinit, montronit.
 |
 |
Lom najdete celkem snadno při východním okraji obce Hřídelec. Nevede do něj sice značená cesta, ale určitě nezabloudíte. Vyjdete-li z centra obce, dejte se směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak z asfaltové silničky odbočte vlevo vyjetou vozovou cestou nad domky - dostanete se přímo k úpatí homole, kde je i ústí vjezdu do lomu.
Vlk Samotář (JL)
Zpět na Tajemná místa plná síly
