Malé povídání z veliké Číny (4)

Už to bude tři měsíce, co jsem tady... takže už jsem za půlkou pobytu. a ani se nenadějete a jsem doma ...

Příští neděli by měla dorazit olympijská pochodeň sem do Hangzhou, tak ji třeba uvidím na vlastní oči, abych taky něco z té olympiády měla. když už tu na ní nebudu.

Výlet do Xitang

Minulý pátek jsem byla na výletě ve městě Xitang. byli jsme s Josefem a s Zhaem.  Xitang je staré město, na půlce cesty do Shanghaje. je to tam hezké, ale přeturistováno. .. ale kde v Číně není hodně lidí? kromě prohlížení jsme měli samé dobře věci na ochutnávání - takový nepravý med na špejlích; čaj do teplého počasí, který uhasí žízeň; ovocné řezy, nevím jak to lépe pojmenovat. Bylo to tam fajn :) až teda na Josefa, který se ke konci trochu urazil. Josef nejedl žádné tyto sladkosti, takže dostal hrozně velký hlad, daleko dřív než my. Když už to nešlo přehlížet, tak jsme museli pryč a rychle sehnat jídlo. Trochu jsme ho dostali zpátky do nálady jen povídáním si o elektrárnách (to ho vždycky dostane), že úplně zapomněl na chvíli na hlad. takže když jsme došli k místu, kde se dalo jist, tak už byl docela veselý -  není nad elektrárny!  (Josef studuje FEL, obor ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky...)

 

Xitang

Za poslední dobu už jsem taky jedla chobotnici, krevety, různé druhý ryb a takové samé podivnosti :) naposledy jsem měla husu, tak jsem se musela smát, že je to taková pochoutka a já si toho vůbec nepovažuju, když ji máme doma.

Asiaté a alkohol

Možná už jste se setkali s nějakým asiatem, který po napití se alkoholu úplně zčervenal. a to ne, že by se styděl, ale protože tak jeho tělo reaguje normálně na alkohol. Zeptala jsem se kamaráda Vítka (studuje medicínu), jak to s tím je a proč to tak je. A tady je odpověď: "... jak je to s alkoholem u Číňanů (spíš obecně u Asiatu a Indiánů a tak. Jak se civilizace na různých kontinentech vyvíjely separované od sebe, je genofond každé z nich trošku jiný. To se týká třeba výskytu různých onemocnění -- některé se tady vyskytují naprosto běžné a tam velmi zřídka a naopak. A týká se to taky enzymatického vybavení buněk, v tomhle případě buněk v játrech. Naše játra mají specifický enzym na dost efektivní odbourávání alkoholu, takže toho můžeme vypít docela dost. Pravidelným konzumem se zvyšuje koncentrace toho enzymů a alkoholici, dokud mají ještě zdravá játra, toho musí vypít fakt hodně, aby to na ně mělo požadované účinky. Ale některé národy toho enzymů mají málo nebo ho nemají. Třeba indiáni, Ti si lokli alkoholu a byli namol. ... Číňané to mají asi podobně." (konec citace).
Tak to vidíte -- není to jen tak....

 

Všední poledne v Xitangu. Sluníčko pere, lidé si kupují jídlo přímo na ulici. Taxíkář obědvá ve svém taxíku ... na kole. No a někdo pere prádlo tak, jak se to tu dělá už stovky let ...

Úvaha nad člověkem, který se ocitne v cizí zemi

Čína spustila provoz Wikipedie. Takže už se dostanu na internetu všude ... i když čínská verze stále nefunguje stoprocentně. Ale tak to já stejně nepotřebuju, tak mě to netrápí.

Nedávno jsem četla v jednom článku o čtyřech fázích, kterými projde člověk, který se ocitne v cizí zemí.
    První jsou líbánky. Všechno je růžové a nádherné.
    Pak následuje deziluze, zjistíte, že spousta věci nefunguje a lidí vám nerozumí, nerozumíte lidem, chybí vám ten pocit, že jste doma.
    Třetí fáze je vyrovnání -- "Co se dá dělat."
    A nakonec přijde fáze bikulturalismus -- "Všude to stojí za prd".
Tak mě to pobavilo! já se teď nacházím tak na přelomu první a druhé fáze. myslím, že se ani třetí a čtvrté fáze nedočkám, ty potřebují delší čas pobytu.

Anna objevuje kouzlo pomalé chůze ...

Ještě vám musím napsat, jak bezvadně umím chodit pomalu. Zhao je totiž takový trošinku asi flegmatik, a když je v dobře náladě a spokojený, tak chodí hrozně pomalu a taky všude pozdě (ale to by bylo ještě na další vypravování). Takže když jdete s ním, tak musíte jít taky pomalu. Je to docela příjemné, já si u toho vždycky moc dobře odpočinu. (I když teda od čeho já si potřebují odpočívat může být záhada.)

Přízeň kuchařů

Do menzy, kam chodím nečastěji, moc cizinců nechodí. je to ta nejlevnější a nejrychlejší menza a jídlo se dává na takové hliníkové "vojenské" tácy.
Mám tam příznivce mezi kuchaři. Je to sranda. Usmívají se na mě a taky občas mi dají víc rýže než chci. Není to vždy nejlepší mít takovéhle známé, když se nechcete moc přejídat

Naobědvejte se jako v Číně ...

Příprava Baozi - to jsou takové čínské knedlíky. Těsto je jenom mouka a voda. Plní se to masem s nějakou zeleninou a kořením  Pak se to celé zabalí, uvaří ... a sní.

 

A tohle je taková hořká zelenina plněná masem.(speciálně se to jí v letě, protože po tom není žízeň) ... jo a vajíčka se prodávají na kila ne na kusy.

Jedna moudrost na konec ...

A ještě přidávám na konec takové moudro či návod, doporučení:

Nejlepší, co může člověk dělat, je mít radost že života a žít ho s láskou a mírem, intenzívně a jemně.

Tak žijte ten svůj život pořádně! Mějte se hezky sluníčkově a buďte na sebe hodní!


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Anna