Putování za Černým rytířem

Pojedete-li vlakem z Turnova na Železný Brod, minete po pravé straně Dlaskův statek v Dolánkách, tam vlak krátce zastaví a pak se opět vydá na cestu malebným údolím Jizery. Po několika kilometrech se ve vagóně rozsvítí světla, kola vlaku zaduní přes ocelový most a vzápětí se ponoříte do tunelu. Po několika desítkách vteřin se po pravé straně mihne vjezdové návěstidlo a vlak brzdí ve stanici Malá Skála. Z té můžeme vyjít na putování za Černým rytířem. Kam? Na zříceninu hradu Zbirohy, která leží na skalním pískovcovém ostrohu nad Jizerou, právě tam, kde o několik desítek metrů níže před chvílí váš vlak projížděl tunelem.

Z nádraží se vydejte směrem, kterým mezitím váš vlak odjel, tedy na Železný Brod. Po několika desítkách metrů chůze rovnoběžně s tratí přijdete k přejezdu, kde trať kříží silnice. Přejděte koleje a dejte se po modré značce nahoru do stráně, mírně šikmo zpět k Turnovu. Cesta poměrně strmě stoupá; nenechte se tím však vyvést z míry, je tu krásně. Po nějaké době (a hezkých pár metrech nadmořské výšky) uvidíte vlevo vodárenský domeček a u cesty malinký rybníček. Tam dejte pozor, modrá se tu spojuje se zelenou a obě opouštějí širokou cestu a mizí v lese na pěšině, která vede ke zřícenině hradu. Stále nabíráte výšku – a najednou jste na místě, ve skalní soutěsce, nad kterou prosvítají zbytky hradeb.

Tajemné přítmí lesa prosvětluje kus volného nebe - blížíme se k vrcholu stoupání.	Stojíme v soutěsce mezi malebnými skalními bloky. Vpravo je turistický ukazatel...	...který vás mezerou mezi balvany nasměruje pod hradby. S batohem na zádech to tam jde špatně.

Stojíme pod zdí bývalého hradního paláce, nejvyšší částí dochovaného zdiva.	A nyní jsme již na bývalém hradním nádvoří. Vpravo býval palác...	... a přímo na nádvoří cisterna na vodu. Studna tu asi nebyla, je to přece jen vysoko na skále.

Historie hradu Zbirohy byla pohnutá

Kdy přesně byl hrad založen, to se vlastně neví. Má se za to, že to bylo na přelomu 13. a 14. století jako vedlejší sídlo některého z četných příslušníků markvartického rodu. Je pravděpodobné, že to byl některý z několika synů Havla z Lemberka, žijícího počátkem 14.století. Z doložených listin je známo, že hrad později patřil Markvartovi z Vartenberka a na Kosti. Historie hradu byla pohnutá. Pro loupeže byl již roku 1390 obležen královskými vojsky a zabaven - spolu s nedalekým Hrubým Rohozcem. Šlo o to, že pan Markvart měl nějaké spory s lužickými městy Zhořelcem, Žitavou a Lobau. Ty nebyly vyřešeny k jeho spokojenosti, a tak se domáhal práva po svém – začal přepadávat a olupovat kupce z těchto měst. Proto královské vojsko oblehlo roku 1388 nebo 1390 hrady Hrubý Rohozec, Zbiroh a Žleby a dobylo je. Markvart byl zajat, jeho statky zkonfiskovány a později prodány. Začátkem husitského hnutí se hrad Zbirohy dostal do majetku pozdějšímu nepříteli husitů, Otovi z Bergova, jehož hlavní sídlo bylo v té době na Troskách.

Dostáváme se k pověsti o Černém rytíři

Po husitských dobách byla zem zmítána v chaosu, čehož využívaly, jako ostatně dodnes při podobných příležitostech, bandy lupičů všeho druhu. Vítaným útočištěm jim byly opuštěné nebo slabě chráněné a následně dobyté a vypleněné hrady. Také Zbirohy se staly sídlem loupeživé roty. Jak praví pověst, loupežníkům velel Černý rytíř. Když se jeho řádění stalo neúnosným, byly Zbirohy (zřejmě roku 1442) obklíčeny vojskem krajské hotovosti, dobyty a pobořeny tak, aby již jejich opevnění nemohlo žádné bandě sloužit za útočiště. Člověka tak napadá, proč raději hrad nebyl obsazen regulérní posádkou a nebyl udržován jako obranyschopný - kdo ví, snad jeho umístění nebylo strategicky příznivé nebo o něj nikdo nestál… Vraťme se ale k Černému rytíři. Ten byl za své skutky pro výstrahu popraven. Jeho duch nenalezl po smrti pokoje a jako prchavý obláček, přesto prý však viditelný pouhým okem, bloudí po zříceninách svého bývalého sídla.

Samozřejmě jsem se na hrad vydával s tím, že se pokusím Černého rytíře spatřit. Zřejmě jsem zvolil nevhodnou dobu, podzimní listí v překrásném bukovém porostu vytváří šálivé chvění a odrazy, kam se jen člověk podívá. Přesto mi jednu chvíli připadalo, že se nad věží objevilo něco, co připomínalo zrcadlení nad horkou letní asfaltkou. Bylo přání otcem myšlenky? Kdo ví. I tak jsem tím směrem pronesl obvyklou formulku o odpuštění zhřešilé duši. Pak jsem ale podnikl něco, co se v podobných situacích nedělává - připil jsem Černému rytíři na odpuštění Fernetem - také symbolicky černým - pár kapek rozstříkl do světových stran a zbyteček v láhvi mu schoval v blízkém křoví. No řekněte sami - co jiného byste nabídli Černému rytíři než Fernet barvy jeho duše (chacha, teď chci vidět ty komentáře!!!)? No, nic se nestalo. Neuhodil nikam blesk, země se neotevřela, nic mi nedalo pár facek … dobrá vůle tu byla.

A jak to bylo s hradem dál? Byl tedy pobořen a v době smrti Jana z Bergova, tedy kolem roku 1458, se v jeho pozůstalosti uvádí již jako pustý. Ještě ale roku 1613 při dělení panství pustý hrad připadl Janu Jiřímu z Vartenberka.

Až si hrad prohlédnete, můžete se vrátit zpět na Malou Skálu na vlak. A to jednak po vlastních stopách, ale to by byla škoda. Nedaleko jsou Besedice s bývalou vyhlášenou hospodou Kalich a u nich proslulé skalní bludiště, kde se kdysi skrývali členové Jednoty bratrské a sloužili tu ve skalních prostorách své mše. Z bludiště se ostatně (nezabloudíte-li) dostanete na vlak také. Zbývá další možnost - pokračovat pěšky směrem na Turnov a zhruba v polovině cesty se zastavit ve výletní restauraci Zrcadlová koza.

Zbytky věže se zachovanými střílnami.	Nad touto zdí jsem na chvíli spatřil chvějivý přelud.	Hradní věž chytře využívala podklad z rostlé skály.

Podívejme se do podzemí. Ty dva modře svítící body vlevo - jsou to listy nebo pátravý pohled hradního pána?	Podzemní prostory jsou skutečně impozantní. Zčásti přírodní, zčásti vytesané a zčásti dostavěné.	Výška sklepení je značná, člověk si tu připadá jak v chrámové lodi.

A ještě jeden pohled do podzemí - tmavé skvrny vlevo dole, není to černý stín?	Ota z Bergova tu měl dobrý výhled na své Trosky.	Co skrývá tajemný kámen v podhradí, dnes přímo u silničky do Rakous?