Na motivy starowelšské legendy, převyprávěl a vytvořil Amairgil
Bylo, nebylo, před dávnými a dávnými věky, žila , byla, čarodějnice Ceridwein, velekněžka kultu Velké Matky a Kotle Zrození. Byla manželkou krále Tegida Foela a žila na Bájných ostrovech nedaleko pobřeží Walesu. Měla dva syny, Affagdhu a Camluanu. Affagdhu byl velmi ošklivý a slabý, a tak se Ceridwein rozhodla, že mu předá všechnu moudrost světa, aby byl předvídavý, chtěla tak zajistit, aby si ho lidé vážili pro jeho moudrost a nikoli pro jeho vzhled. Ceridwein svého syna velmi milovala, neboť byl nemocný. A tak se vypravila do Sněžných hor za čaroději, aby jí dali recept na lektvar.
Postup byl velmi složitý, avšak Ceridwein byla dobrá čarodějka a s lektvarem si poradila.
Ten bylo třeba vařit po celý rok a den a neustále míchat. Teprve pak zbyly na dně kotle Tři kapky Vší Moudrosti světa. Čarovný rituál trval velmi dlouho. Potřebovala pomocníky.
Ceridwein byla pečlivá a starostlivá matka, nechtěla nic pokazit. Proto mícháním pověřila chlapce jménem Gwion a přikládáním pod kotel starce Mordu. Oba je zavázala slibem, že oheň nevyhasne, lektvar se nepřipálí a že v žádném případě neochutnají. Sama šla pak sbírat byliny a přísady. Tak činila po celý rok, neboť každá část přísad se sbírala v jiném období a v jiném dni. Uplynul skoro celý čas, lektvar byl téměř hotový, chystalo se zrození Kapek Moudrosti. K tomu došlo, zrovna když Gwion míchal. Kapky s prsknutím zrodily se z kotle a dopadly Gwionovi na ruku. Ten bolestí vykřikl a ruku olízl. Sama Moudrost pronikla prudce do jeho těla, hlava se mu zatočila, ústa pálila, údy se roztřásly. Gwion věděl, že je zle, neboť od tohoto okamžiku věděl všechno. Věděl zejména to , že mu Ceridwein neodpustí, neboť kapky byly pro jejího syna a nikoli pro něho. Celá ta námaha tak vyšla pro čarodějku vniveč.
Zaklínadlo skončilo, kotel pukl a zbytek lektvaru se sykotem uhasil oheň. To uviděla Ceridwein a propadla mocnému hněvu. Gwion se dal na útěk. Však Ceridwein byla velmi nebezpečná jako každá matka, když někdo ublíží jejímu dítěti. A tak Gwion požehnaný mocným lektvarem vší moudrosti se proměnil v zajíce. Ceridwein se proměnila v chrta a začala ho divoce pronásledovat. Gwion skočil do vody a změnil se v rybu, chrt však skočil do vody také, změnil se v štiku a za Gwionem. Gwion proměnil se v racka, Ceridwein v dravce a i v oblacích pokračoval hon. Tu zasáhla sama Velká Matka. Užuž jestřáb chytil racka, když však přelétali nad hromadou pšenice, byl racek proměněn Velkou Matkou v obilné zrno.
To se sneslo se na hromadu, ale Ceridwein byla Vidoucí, snesla se, jestřáb, za zrnkem .
Tam proměnila se v slepici a sezobla zrno. ¨Tu požehnala Velká Matka Gwionovi po druhé.
Když totiž se Ceridwein změnila zpět v ženu, sestoupilo semínko do jejího lůna a Gwion se ocitl v břiše matky. Tak kněžka otěhotněla a vrátila se zpět domů.
Když uplynul kýžený čas, porodila Ceridwein svého třetího syna. Byl ze všech chlapců nejkrásnější a v očích se mu zračila Moudrost světa. Ceridwein však nedokázala Gwionovi odpustit a nad to nejvíce milovala Affagdhu, neboť ten její lásku nejvíce potřeboval. Avšak její novorozenec byl tak líbezný. Nedokázala by mu ublížit. Mateřský cit k němu v sobě ale nenalezla. Tu požehnala Velká Matka Gwionovi po třetí. Vnukla Ceridwein myšlenku, ať svěří osud chlapce do vln moře. I dala Ceridwein připravit loďku, nakrmila a zavinula chlapce a nechala ho poslat po moři pryč.
Po celou plavbu bděl Bůh nad Gwionem. Tak šťastně doplul chlapec k břehům Walesu, kde ho objevil Elphin, syn krále Gwydona. „Jak jsi krásný a jaké máš jasné oči!“ , vykřikl Elphin když ho uviděl. Budu ti tedy říkat Taliessin, jasné čelo.Tu Taliessin počal překrásně zpívat, a seběhli se všichni rybáři a uviděli ten zázrak, hned věděli, že dítě je Bohem požehnané a je pod Boží ochranou. Tak zrodil se Taliessin, milovaný Bohem a Bard všech Bardů.
Amairgil
zpět na stránky Bardské legendy