Těžko říci, kdy si naši předkové poprvé všimli, že čas se po určité době opakuje, události v přírodě tvoří uzavřenou smyčku trvající právě 365 dnů a nocí - jeden rok. Koloběh událostí roku bývá proto znázorňován jako to klasické kolo od žebřiňáku, ale s osmi loukotěmi znázorňujícími osm zastavení Slunce na jeho pouti. Jsou to dva slunovraty, dvě rovnodennosti a čtyři další důležité předělové dny, které v dnešní době známe pod jmény Hromnice, Čarodějnice, Letnice a Dušičky.
Těsně před Vánoci se kolo času pootočí na den, kdy se Slunce začíná vracet a stoupat po obloze výše a výše, po celý následující půlrok. Sabat zimního slunovratu bývá nazýván Yule; také je znám pod jmény Alban Arthuan, Fionův den, Návrat slunce nebo Midwinter. S příchodem křesťanství vzaly "pohanské svátky" za své. A pokud některé významné dny opravdu nejdou z kalendáře vymazat, jsou alespoň přemaskovány - jako se to stalo i v případě sabatu Yule, místo kterého slavíme Vánoce.
Yule je barevně spojen s barvami nachovou, zelenou, i bílou. Pro dekorace se používají stálezelené a neopadavé rostliny - jmelí, břečťan, cesmínu nebo i obyčejné větvičky jehličnanů. Podle původních keltských zvyků se jako symbol tohoto svátku používal malý živý stromek osazený ve vhodné nádobě a ozdobený. Tak vznikl náš vánoční stromek (a od jména Yule zřejmě vznikla i ruská "jolka").
Slunovrat, to znamená nejkratší den a nejdelší noc v roce. Ohnivá sluneční síla se tu zdánlivě vytrácí; vzápětí však opět s prodlužujícím se dnem mohutní a nabírá sílu. Proto je slunovrat svátkem smrti a následného znovuzrození . V některých tradicích bývá Yule oslavován dokonce jako začátek nového roku místo Samhainu. A dalo by se říci, že by to tak logicky i mělo být. Kdy jindy začít rok než v den, kdy se začne vracet Slunce, které pro nás znamená zdroj životodárných energií - tepla a světla.
Původ rituálů slunovratu je krásně popsán v knize Čarodějnický slabikář
od Marcely Košanové, kterou vydalo nakladatelství Motto. Dočtete se tu například:
Překrásný, zářivý bůh Baldr, syn nejvyšších bohů Odina a Friggidy,
byl ze žárlivosti zabit potměšilým polobohem Lokim. Šípem ze jmelí mu
proklál hruď. Na zemi v ten moment nastala tma a krutá zima trápila lidi i
zvířata. Zdálo se, že život na zemi navždy skončil. Lidé vytrhli
Baldrovi šíp z hrudi a odnesli ho jeho matce Friggidě na památku. V temné
noci za krutého mrazu pozvedla bohyně šíp k nebesům a požádala bohyni
podsvětí o navrácení svého syna mezi živé. A tak se také stalo. Bohyně
podsvětí však měla jednu podmínku, Baldr se již nikdy nesměl dotknout země.
Bůh se tedy zrodil znovu, ale od těch dob pluje po nebi. Svými zlatými vlasy
září a otepluje zemi. Jako životodárný kotouč naplňuje nadějí vše živé
...
Celou slavností se prolíná motiv znovuzrození. Slunce umírá, aby se znovu
zrodilo a s ním celá příroda. Proto je tomuto období zasvěcena jabloň,
strom nesmrtelnosti. V jablku je ukryt pentagram. Je to symbol ochrany a věčného
života. V říši bohů roste obrovská jabloň, jejíž plody opatruje líbezná
bohyně Iduna. Ten, kdo jablko ochutná, zůstane mladý a získá nesmrtelnost.
Dalším zasvěceným stromem je lískový ořech, strom moudrosti a poznání.
Pod tvrdou slupkou se skrývá sladké jádro. V ořechu jsou uloženy všechny
vědomosti o vědách a umění.
V den slunovratu není třeba jen tiše přemítat nad pomíjivostí
a znovuzrozením. Také žít je třeba, jak říká s oblibou vám známá
spoluautorka VEZA. Na webových stránkách Morticie
najdete také jednu stránku s nádherným názvem Z Vlčího kotlíku aneb láska
prochází žaludkem... - a na ní recept na
Yulský dort
5 vajec, 120 g moučkového cukru, 250 g mletých ořechů, tlučená skořice,
hřebíček, tuk a mouku na vymazání formy.
Žloutky utřeme s cukrem do husté pěny. Vmícháme ořechy, skořici a hřebíček.
Po částech vmícháme sníh z bílků. Těsto rozetřeme do formy. Velmi
zvolna pečeme. Vychladlý dort polijeme čokoládovou polevou.
JL