 |
 |
Přestože nám lékaři a odborníci správného stravování vejce bud doporučují
nebo před nimi varují, o Velikonočních svátcích nemohou chybět v žádné
domácnosti.
A je zcela jedno, zda jsou to ta opravdová slepičí či čokoládová, marcipánová
nebo zdobené kraslice (vejdutky) a jiná více či méně vkusná dílka.
Co víme o vejcích
Vaječný žloutek je sice známým zdrojem cholesterolu, ale obsahuje i významné
množství vitaminu D nebytného pro tvorbu vápníku. Bílek zase už podle názvu je
bohatý na bílkoviny. Vzrůstající obezita spolu s cévními potížemi nakonec vedly
k tomu, že se vajíčka dostala na černou listinu nezdravých potravin. Přitom
vejce představují jednu z nejvýživnějších složek stravy. Jako všude i zde platí
pravidlo, že všeho se má užívat s mírou. Proto i u vajec záleží na četnosti
podávání a způsobu přípravy.
|
|
V Česku se ponejvíce konzumují vejce klasická - slepičí. Krůtí vejce jsou jim velmi podobná, ale jsou dvakrát tak větší. Méně používána jsou vejce pštrosí, která dosahují dvacetinásobku hmotnosti svých slepičích příbuzných. Trpaslíky mezi vajíčky jsou strakatá, roztomilá vajíčka křepelek. I ty je možno zakoupit v našich obchodech. Kachní vejce lze také jíst, ale nelze je skladovat. Musí se sníst čerstvá, protože se velice rychle infikují různými bakteriemi.
Do obchodů přicházejí vejce roztříděná do několika kategorií podle hmotnosti.
Jsou označena značkami; například S jsou ta nejmenší do váhy 53 gramů/ks, opakem
je kategorie XL pro vejce o váze nad 73 gramů/ks. Tato velká vejce mívají někdy
i dva žloutky.
Další je dělení podle druhu chovu, z kterého vejce pochází. Naprostá většina
vajíček (93 %) je snesena slepicemi v klecovém chovu. Údajně jsou nejzdravější,
protože slepice prakticky nepřijdou do kontaktu s okolním prostředím.
Na podestýlce ze slámy, písku nebo hoblin je chováno kolem 150 tisíc slepic,
která snášejí do hnízd a mohou se volně pohybovat.
Výběhový chov nosnicím umožňuje volný přístup k výběhu.
Ekologická bio vajíčka z certifikovaných chovů můžeme v obchodech zakoupit také,
avšak pro vysokou cenu dávají kupující přednost vajíčkům klasickým.
 |
 |
Aby vykoledovaná natvrdo uvařená vajíčka neskončila v odpadcích, musíte je do dvou až tří dnů zpracovat. Dát je pokrájená na kolečka či rozetřená na chleba s máslem či s hořčicí je jen jednou z mnoha variant. Zkuste je přimíchat do zeleninových, masových i rybích salátů, vytvořte obložené mísy k večeři nebo je udělejte přílohou hlavního jídla - hodí se výborně do koprové omáčky, ke špenátu nebo k čočce na kyselo. Můžete vytvořit i zajímavou vaječnou pomazánku nebo je vložit do španělských ptáčků. Možností je opravdu mnoho.
 |
 |
Jiný kraj - jiný mrav. Přestože je podstata Velikonočních svátků všude na
světě stejná, podoba tradic a zvyků se liší.
Českým Velikonocím se nejvíce podobají ty slovenské. Typicky slovenské je
koupání děvčat v místním potoku či polévání, aby byla celý rok zdravá a plodná.
Ve městech se tato tradice řeší pár kapkami parfémované vody a na rozdíl od
českých děvčat jsou slovenská ušetřena vyšlehání pomlázkou.
V Polsku představují Velikonoce nejdůležitější církevní svátek roku. V kostelech
si lidé nechávají požehnat košík s vajíčky, chlebem se solí a pepřem a
klobásami. Nechybí zde ani tradice polévání vodou a šlehání vrbovou větvičkou.
V anglosaských zemích (Austrálie, Anglie, USA, ale i Holandsko a Německo) nosí
malovaná, čokoládová vajíčka a jiné drobnůstky tajemný velikonoční zajíc. Často
dárky schová na nejrůznějších místech v domě nebo na zahradě.
V době Velikonoc v celé Francii oněmí kostelní zvony. Říká se, že odletěly do
Říma, aby tam byly požehnány a vrátily se zpět s vajíčky a sladkostmi pro hodné
děti. Všechny dobroty tak popadají dolů na zem, do zahrad, kde je děti odpoledne
hledají. Později s vajíčky hrají velikonoční hru - vyhazují je do vzduchu a
snaží se je neporušená chytit.
Ve Švédsku si vystavují doma i v kostelech obdobu vánočního betléma. Říká se mu
Velikonoční krajina a znázorňuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tradiční
postní metly jsou nedílnou součástí švédských Velikonoc. V současnosti se jimi
už nešlehá, ale ozdobené slepičími pírky a vyfouknutými vejci se dají do vázy.
Chlapci, kteří o masopustu obdarovali některou dívku pečivem, o velikonoční
sobotě a neděli od ní dostanou obarvené vajíčko.
Tradiční velikonoční hrou (i pro dospělé) rozšířenou po celé Evropě je tzv.
koulení vajec. Má několik obdob: koulí se jimi ze svahu, pouští se dřevěným
žlábkem z výšky na zem - v podstatě se soutěží, komu se odkutálí nejdál. Hází se
jimi do dálky nebo se také jedním koulí a poráží jiná vejce postavená do řady
(podobně jako při hře v kuželky).
O koulení vajec jako o velikonoční hře se zmiňují již staré kroniky především z
příhraničních oblastí, například ze Šumavy. V současné době se koulení vajíčky
vrací a to především zásluhou různých sportovních klubů nebo regionálních
sdružení, které o Velikonocích pořádají zábavné turnaje.
 |
Ať už lidé slaví Velikonoce jakkoli různě, pro všechny křesťany znamenají zmrtvýchvstání Ježíše Krista a pro všechny ateisty symbolický příchod jara.
 |
Zpět na stránky Rok na planetě Zemi
VEZA