Vavřinec dává létu první žďuchanec

Bohužel, je to tak – svatý Vavřinec (10. srpna) nám oznamuje blížící se konec léta. Svatovavřinecké pranostiky jasně říkají:

• Svatý Vavřinec končí psí dny.
• Svatý Vavřinec - první podzimec!
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Svatého Vavřince - svícen do světnice.
• Po svatém vavřinci již dříví neroste.
• Na svatého Vavřince - brambory do hrnce!
• Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště hojné.
• Vavřincův déšť – myší úroda.

Vavřinec - Lavrencius

Vavřinec se narodil kolem roku 230 n.l. pravděpodobně ve Španělsku. Jako mladík se usadil v Římě a stal se jáhnem papeže Sixta II. Jeho hlavním úkolem byla správa církevního majetku a poskytování pomoci chudým a nemocným. Byla to doba, kdy císař Valerián pronásledoval křesťany a i papež Sixtus byl jat, uvězněn a popraven. Legenda říká, že Vavřinec po jeho smrti prodal církevní majetek a peníze rozdělit mezi chudé. Městský prefekt, který věděl o jeho funkci jej vyzval, aby mu odevzdal církevní poklad a tak pomohl chudé říši. Vavřinec mu řekl, že církev je velmi bohatá a na světě není nikdo bohatší nad ni a pozval ho, ať se přijde podívat. Když přišel, shromáždil Vavřinec všechny chudé a ubohé a ukázal na ně se slovy: „Hle, toto je bohatství naší církve. Zlato, po kterém toužíš, je statkem pomíjejícím, ale našimi poklady jsou ctnosti a dobré skutky, které nepomíjejí.“ Náměstek se rozzuřil a dal ho bičovat, natáhnout na skřipec a nakonec pálit na rozžhaveném roštu. Mučedník snášel utrpení tiše a zmužile. Když bylo jeho tělo na jedné straně již téměř uškvařeno, řekl: „Dej mě obrátit, neboť na této straně jsem již dost upečen.“ Po chvíli řekl opět: „Nyní jsem již dost upečen. Máš-li chuť, jez!“ Pak se začal modlit a během modlitby vypustil duši. To se stalo 10.srpna roku 258 n.l. a vyplnilo se tak přesně to, co mu před svou smrtí předpověděl Sixtus II. - že jej bude za tři dny následovat.

Vavřincova smrt způsobila obrácení velkého počtu pohanů ke křesťanství. Nad jeho hrobem se událo mnoho zázraků. Pozdější svatý Roman, jenž byl jako římský vojín strážcem svatého Vavřince a svědkem mučení, byl tak velice pohnut jeho statečností, že se obrátil na křesťanskou víru, nechal se pokřtít a stejného roku jako Vavřinec podstoupil i mučednickou smrt.

Císař Konstantin Velký dal pak sám nad Vavřincovým hrobem vybudovat velký chrám zasvěcený tomuto mučedníkovi.

Svatý Vavřinec je ochránce při řadě chorob a je patronem knihovníků a archivářů, ale i kuchařů a cukrářů. Jeho hlavním atributem je – jak jinak - rošt na kterém se opékal. Někdy mívá také váček s penězi nebo drží chleby, což symbolizuje rozdání církevního majetku potřebným.

I v současné době se těší zvláštní úctě. Kostely a chrámy s jeho jménem lze nalézt po celém Česku. Krásná kaple je například na Malé skále. V Březině se nachází gotický kostel ze 14.století. V Praze v Petřínských sadech je malebný barokní chrám starokatolické církve. Poutní kostel mají v Domažlicích. Obec jménem Vavřinec lze navštívit na Blanensku nebo na webových stránkách.  U příležitosti světcova svátku jsou pořádány svatovavřinecké poutní či průvodové slavnosti. Například již tradiční oslavě patrona kuchařů a cukrářů je vyhrazen srpnový víkendový den v blízkosti Vavřincova svátku.

I na noční obloze se můžeme se světcovým jménem setkat. Už koncem července se začaly na ní objevovat meteority - Perseidy, kterým se lidově říká slzy svatého Vavřince (to podle data, kdy se nejčastěji objevují).

Svatý Vavřinec ve Vavřinci

VEZA

zpět na stránky Rok na planetě Zemi