Pytlový čtvrtek

Máte pocit, že vás šálí zrak? Divíte se, proč je dnes Pytlový čtvrtek? Já se divil taky, neb to pojmenování, musím se kajícně přiznat, nějak nemám uloženo v povědomí. Ale ráno to nakousla v rádiu Beat moje oblíbená Kacha ... ta to ovšem komentovala, že je to všechno dneska v pytli, neb zaspala - a když se probudila, viděla že vlak jede za 10 minut (jezdí z Čelákovic). Tak vlak prý stihla, ale zapomněla si doma svačinu, oběd a kafe připravené na viditelném místě, neb v práci jí došlo. A to musí být hrozné, protože ona asi kafe moc ráda, neb každé ráno zve "bíťáky", aby si s ní dali první (druhou, ...) ranní kávu ...

No tak jsem nelenil a poradil se s internetem, cože se tím Pytlovým čtvrtkem myslí. Takže asi tak:

Na spoustě míst jsem našel následující vysvětlení ... po Popeleční středě následuje Pytlový čtvrtek. Na Pytlový čtvrtek se dojídaly zbytky z masopustních hodů. Název dne je pravděpodobně odvozen od režného (pytlového) postního roucha.

Hele, ale to ale zní divně ... dojídají se zbytky ... a k tomu si obléci postní roucho ... to je fakt trochu divný, ne? Máme ale ještě další vysvětlení. V roztomilé knize "Masopust držíme" z roku 1910 se lze dočíst:

Čtvrtek po masopustu nazývá se Pytlový čtvrtek. Dojídají se zbytky z hodů masopustních. Nenasytní ctitelé Bacchusa ještě se nemohou rozloučiti s radovánkami masopustními a s jejich dozvuky. Název ten nikdo asi již nezná. Vyprávěl mi o pytlovém čtvrtku stařičký strýc, Jan Kašpar, cestář v Kostelci nad Vltavou. Na otázku, proč se říkalo »pytlový«, odpověděl s úsměvem: »Protože se po masopustě, co ještě zbude, všecko všecinko sní, ztráví — zpytluje!«*)

Jak jsem tak proletěl pár odkazů, tak všude jsou tato dvě vysvětlení, zřejmě opisovaná případ od případu. Ale na stránkách rádia Proglas se přiklánějí k tomu "zpytlování", tak si říkám, že tam by to měli vědět, neb jde o křesťansky orientovanou stanici.

Takže tak ... až dneska někdo řekne, že je něco v pytli, už budeme vědět proč.

Pokud si chcete o starých lidových zvycích přečíst něco opravdu od pramene, mohu vám doporučit osm malinko přes sto let starých,  ale velmi roztomilých svazků edice "Veselé chvíle v životě lidu českého". Jsou digitalizované a volně přístupné na stránkách Národního ústavu lidové kultury -
http://www.nulk.cz/ek-obsah/veselechvile/1/.

Příjemné a klidné jarní chvíle, s přáním aby nic "nebylo v pytli" přeje