Na svatýho Matěje, když se Slunce zasměje…

 …na pouti je hezkých děvčat,
jak když máku naseje !
Chodila tam, chodila,
jedna panna rozmilá,
fěrtoch měla květovaný
- tůze se mi líbila.

Tak začíná známá staropražská písnička jež oslavuje oblíbený svátek sv. Matěje. Světce měli naši předkové ve velké oblibě a Matějské poutě byly jedny z největších a nejslavnějších. Tradiční pražská pout se konala u kostela sv.Matěje v Praze – Dejvicích. Ostatně, tradice těchto poutí se zachovala dodnes, ikdyž v trochu jiné podobě…

Den sv. Matěje  - 24. února považovali lidé za předzvěst jara. Brzo ráno chodili lidé jen v košilích do zahrady a ovocných sadů, kde tloukli ověnčenou vařečkou do stromů a třásli jimi, aby byla bohatá úroda, a aby se stromy probudily ze zimního spánku. 

“Svatý Matěj tluče led,
a když ho nemá, dělá hned.”

 Hospodář chodil od stromu ke stromu, do každého několikrát udeřil a pak ho pohladil. Děti chodily do zahrad někdy až navečer. Byly bosé a také tloukly do stromů. Při tom se nemohly podívat nahoru do větví, protože věřily, že v nich sedí sv. Matěj, který by jim nic nenadělil. Dokud nepřednesly celé říkadlo, nesměly se podívat ani do kořenů.

 “Svatej, milej Matěji,
máme k tobě naději,
abys nám udělil jablek, hrušek, švestek
a všeho jinýho.”

Kdo nestihnul od podzimka do dopoledne na sv. Matěje zasít podzimní žito a zasel ho až odpoledne, žito se mu jen plazilo.

Apoštol sv.Matěj.

Matěj byl synem zbožných a bohatých rodičů v městě Betlémě. Byl tak velmi zbožný že se stal jedním ze 72 učedníků Ježíšových. Byl přítomen na Ježíšových kázáních, při zázracích i zmrtvýchvstání.

Po ukřižování a nanebevstoupení Páně se měl doplnit počet jeho apoštolů. Matěj a Josef Barsabáš byli navrženi k volbě na místo Jidáše Iškarionského. Při losování měl větší štěstí Matěj, na kterého pak vstoupil Duch Svatý. Poté Matěj začal kázat svým spoluobčanům a později se vydal dál, prochodil Etiopii, Kapadocii a Macedonii a všude mezi lid šířil svaté Evangelium. V Macedonii však byl zajat, přivázán na kříž, kamenován a 24. února roku 63 n.l. sťat sekyrou.

Jeho ostatky jsou uchovány v benediktinském klášterním kostele v Trevíru a jeho hlava se uctívá v bazilice St. Maria Maggiore v Římě.

Kostel svatého Matěje v Dejvicích

V Praze 6 na katastrálním území Dejvic je areál bývalého hospodářského dvora "U Hendlů" což je památkově chráněný objekt a území. S ním sousedí další památkově chráněná plocha hřbitova u kostela sv.Matěje, který je národní kulturní památka.

Celá lokalita v blízkosti kostela sv. Matěje má velmi výraznou a významnou kulturní a historickou charakteristiku sahající do prehistorie. Podle všech indicií právě toto vyvýšené místo bylo jádrem pradávného osídlení. Archeologické průzkumy v prostoru hřbitova prováděné koncem 19.století objevily významnou osadu doby bronzové – byla nalezena pec, žárové hroby knovízké kultury a nedaleko od samotného kostela pak i hroby skrčených koster kultury lužické.

Dle legendy zde na hřbitově leží muži ze Ctiradovy družiny, kteří byli pobiti dívkami. Místo je zmiňováno v nejstarších národních kronikách.

Kostel je uváděn mezi kostely jež založil kníže Boleslav II. a vysvětil svatý Vojtěch. Jisté je, že zde byla rotunda a proto tradice zdejšího poutního místa trvá již nejméně tisíc let.

Pověstná Matějská pouť se stala obecně chápaným pojmem.

První neděli po sv. Matěji začíná v Praze první jarní pouť, na kterou se i v dnešní době jede podívat mnoho lidí. Někdy není po jaru ještě ani památky a bývá dosti velká zima, ale na počasí přeci nezáleží!

Nutno podotknout, že „novodobá“ pouť, která je pořádána na Výstavišti v Praze 7 nemá s tradicí nic společného - jen to jméno.

22. 2. až 8. 3. - Matějská obleva

Jde o jednu z velmi významných teplotních epizod roku, která je doložena v mnoha pranostikách. Byla považována za praktické ukončení nepřetržité zimy a od tohoto období se začínaly přípravy na zahájení jarních zemědělských prací. Pravděpodobnost výskytu srážek je poměrně vysoká a pohybuje se kolem 75 - 80%. Je při tom zajímavé, že konec tohoto teplého úseku je různě pohyblivý a někdy se protáhne až do prvních březnových dní. Poněkud delší období matějské oblevy bývá často přerušeno krátkým úsekem náhlých chladných dní a to přbližně 4 - 6 dní koncem února.

Tomu nasvědčuje pranostické spojení sv. Matěje (24. 2.) - po němž je tento úsek pojmenován - se sv. Josefem (19.3.):

Nenajde-li led Matějova pila, najde ho Josefova širočina.
Na svatého Matěje, pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Svatej Matěj – hodnej svatej.
Po svatém Matěji zima zahřeje.
Svatý Martin zimu tratí, když netratí – obohatí.
Na svatého Matěje, každá myší díra se zavěje.
Jaký mráz bude večer a v noci na svatého Matěje, takový bude za čtyřicet dní pořád.
Na svatého Matěje, skřivan pěje z koleje.
Na svatého Matěje, lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem skřivan zapěje.

 Matějovi slavní jmenovci

• vlastenecký vydavatel Václav Matěj Kramerius
• výtvarník, herec Matěj Forman 
• malíř Josef Matěj Navrátil
• Karel Matěj Čapek-Chod (vlastním jménem Matěj Čapek), spisovatel, dramatik a redaktor 
• malostranský měšťan Matěj Velvarský
• Matěj Kopecký, loutkář a autor loutkových her
• biskup Gorazd vlastním jménem Matěj Pavlík byl prvním českým pravoslavným biskupem
• stavitel, sochař a kameník, představitel pozdní gotiky, samouk Matěj Rejsek
• sochař, představitel vrcholného baroka Matěj Václav Jäckel
• významná osobnost ranného baroka Matěj Jodl
• spisovatel a sběratel pohádek Matěj Mikšíček
• košířský starosta Matěj Hlaváček
• Matěj Velvarský, malostranský měšťan a majitel viničních pozemků v Dejvicích
• Matěj ze Švamberka
• poděbradský děkan Matěj Rossler, zakladatel českého ovocnářství
• a další ….

 Svatý Matěj v symbolech

Svatý Matěj „se prochází“ spolu s dalšími apoštoly i v pražském staroměstském orloji. Připomeňme si, že orloj sestavil již počátkem 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně a na konci téhož století ho zdokonalil Mistr Hanuš zvaný Růže. V horní části orloje se v okéncích pohybují Ježíšovi apoštolové.

V levém okénku je to svatý Pavel držící knihu a meč, svatý Tomáš s kopím, svatý Juda Tadeáš držící v levé ruce knihu, svatý Šimon s pilou, svatý Bartoloměj držící knihu v pravé ruce a svatý Barnabáš s papyrem.

V pravém okénku můžete jako prvního vidět svatého Petra s klíčem a za ním následuje svatý Matěj se sekerou, dále svatý Jan napomínající hada, svatý Ondřej nesoucí ondřejovský kříž, svatý Filip s křížem a svatý Jakub s valchářskou palicí.

 Svatý Matěj se vzývá jakožto zvláštní patron při volbě stavu:

 „Při volbě stavu chop se, křesťane, díla vážně a vzývej svatého Matěje o přímluvu. Na šťastné volbě stavu záleží časné i věčné štěstí“.

Svatý Matěj jehož symbolikou je sekera v ruce - je nejen patronem řezníků a krejčích, ale je nápomocen ve chvílích, kdy nevíte, jak se rozhodnout a jeho přímluva přináší štěstí při losování…

VEZA