Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se kam chce lije

Měsíc červen mění slunovratem jaro v léto. Plynulý přechod od zimy k létu na sebe bere podobu nejkrásnějšího ročního období. Je to měsíc třešní, jahod, růží, kvetoucích luk i senoseče a také měsíc svatých - Medarda, Antonína, Jana, Petra a Pavla.

Po Třech zmrzlých mužích je Medard další světec, který má patronát nad počasím!

Konkrétně 8. června většina z nás s obavami vzhlíží k nebi, zda se neobjeví černošedé mračisko, které by avizovalo, že je den svatého Medarda a jak praví nejznámější pranostika od tohoto dne (když nebe spustí) "Medardova kápě čtyřicet dní kape".

V tuto dobu totiž vrcholí tzv. medardovská cirkulace, což znamená, že k nám proniká chladnější a vlhčí oceánský vzduch a teplotní rozdíly mezi pevninou a oceánem se vyrovnávají. Nastává delší období, kdy za sebou přichází pět tradičních dešťových vln, které naši předkové označovali jako:

• deště vítské (15.6.)
• deště jánské (24.6.)
• deště prokopské (4.7.)
• deště magdalénské (22.7.)
• deště petrské (1.8. – podle křesťanského svátku sv. Petra v okovech).

Mokrého Medarda a přívalů deště se obávali lidé z mnoha důvodů: bude se těžko kosit tráva a sušit seno, plodiny postihne hniloba a poničí ji škůdci, kvalita bude špatná. Nebezpečné přívalové deště navíc způsobovaly nečekané povodně.

Lidové pranostiky jsou založeny na zkušenostech našich předků a jejich letitého pozorování počasí a i dnes, kdy klimatologové hovoří o střídání klimatických cyklů v Evropě, se pranostiky podivuhodně často plní.

Pranostiky se vztahují i ke svátku Božího těla, který se slaví většinou v první červnové dekádě. "Když lidi o Božím těle utíkají od oltářů, budou utíkat taky od mandelů," říká rčení. Zahájení žní bývalo na sv.Markétu, která "hodila srp do žita" a jež slaví svátek 13. července. Od Medarda k tomuto dni uplyne šest týdnů, tedy přibližně 40 dní. Je doloženo, že u nás souvisle ode dne sv.Medarda čtyřicet dní vcelku ještě nikdy nepršelo. Lze se domnívat, že toto číslo se dostalo do pranostik podle biblické potopy světa, která trvala čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Například ve Francii, kde počasí přímo ovlivňuje oceánský vzduch, kape Medardova kápě jen třicet dní.

K Medardovi se váže v celé Evropě přímo rekordní množství pranostik, které předvídají a komentují počasí v období od 6. do 18. června.

• Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
• Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
• Medard nemá mrazů více, by zamrzly nám vinice.
• Prší-li na Medarda a Prokopa, zmokne mandel i kopa.
• Když na Medarda prší ...červen mokrý a studený - bývají źně zkažený.
• Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.

Ale existují i pozitivní pranostiky:

• Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
• Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá.

Na Slovensku se traduje:

• Akú pieseň nám pán Medard zafidliká, takú nám pak celý mesiac potydliká.

Medardovský déšť vzbuzuje, kupodivu i obavy houbařů, protože se říká:

• Keď na Medarda prší, v tom roku nebudú rásť huby...

Goralská pranostika je ještě výstižnější:

• Ak sa na Medarda počasie zopsuje, potom dní 40 nebo pocikuje.

Slunečný a suchý 8.jún bývá vítán, neboť tamní pranostika říká:

• Na Medarda jasný deň od všetkých je pochválen.

Proč z kápě kape

Legenda vypráví, že malý chlapec Medard šel jednou mezi poli na procházku a tam jej stihla bouře s prudkým lijákem, tzv. průtrž mračen.  Avšak - kde se vzal - tu se vzal – jako blesk z nebe se snesl obrovský orel a roztáhl nad chlapcem své perutě, aby nepromokl.

Toto tradované vyprávění vedlo k tomu, že dodnes zemědělci orodují u Medarda za suché počasí o senoseči, prosí ho o přímluvu, aby byla zajištěna plodnost poli a vinaři jej vzývají, aby ochránil jejich vinice a dopřál jim bohatou úrodu vinné révy.

Medard z Noyonu je světec uctívaný v celé Evropě

Narodil se někdy v letech 470 až 473 v Salency (kraj Pikardie ve Francii) v bohaté rodině. Otec byl francký šlechtic a matka gallská Římanka. Už jako malý chlapec vynikal svou zbožností. Studoval ve městě Tournai (dnešní Belgie). Zde se spolu s přítelem Eleutheriem rozhodl ze zásady se neúčastnit zábav a rytířských turnajů, které se ve městě a okolí konaly.

Vybral si duchovní dráhu a již jako třiatřicetiletý přijal kněžské svěcení. Ve svém rodišti Salency u Noyonu se svému poslání věnoval poctivě a obětavě, a tak není divu, že jej kolem roku 545 arcibiskup sv.Remigius povolal na vermandoiský biskupský stolec. Za necelý rok již Medard přesídlil do opevněného města Noyonu (město severovýchodně od Paříže) a zároveň také řídil - po smrti přítele Eleutheria - diecézi v Tournai.

Svůj biskupský úřad vykonával trpělivě, mírně a rozvážně. Ačkoliv byl v té době Medard již kmetem, dosáhla do té doby zanedbaná diecéze velkého rozkvětu. Pověst o jeho svatosti, řečnickém talentu a hlavně obrovské lásce k chudým se brzy rozšířila po celé severní Francii.

Zemřel 8.června roku 560 a po jeho smrti dal král Clotaire I. (vládl v letech 511- 561) zřídit v Soissons, městě franských králů, opatství s nádherným kostelem, ve kterém byly Medardovy ostatky pietně pochovány. Klášter přijal jméno po Medardovi, dodnes zůstala zachována jen krypta.

Svatý  Medard bývá zobrazován s úsměvem na rtech a i proto je považován za patrona proti bolestem zubů. Vedle toho je ještě patronem sedláků, pastýřů, vinařů, sládků a meteorologie. Lidé se k němu také modlili za suché počasí při senoseči, za úrodu polí a vinic, také proti horečce a choromyslnosti.

Význam jména Medard

Toto jméno je prastaré. Jedná se o obdobu franského (či starogermánského?) jména Mahtahard. První částí jména je math což znamená - moc, síla, druhá část hardus znamená - tvrdý, přísný. Spojením jméno získává význam: mocný, udatný, schopný, silný a tvrdý.

Latinsky Medardus, italsky a španělsky Medardo.

Medard je tedy mocný a přísný chlapík, kterého není radno příliš provokovat. Chlapci tohoto jména bude dána schopnost těžit z nevědomých vzpomínek, hluboká duchovnost, potřeba předávat znalosti druhým a také jim pomáhat.

Pranostiky na červen

• Po suchém máji, červnové kapky cenu zlata mají.
• Je-li slunečno na svatého Víta, urodí se hodně žita.
• Čím dříve před svatým Janem rostou hřiby, tím dříve bude před Vánocemi sněžit.
• Jak červen teplem září, takové bude září.
• V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
• V červnu-li zamrazí, úroda se pokazí.
• Červen studený - sedlák krčí rameny.
• Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom bývá.
• Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
• Když se v červnu hřiby rodí, bude málo chleba.
• Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
• V červnu blýská-li se a hřímá, sedlák si spokojeně dřímá.
• Netřeba v červnu o déšť prositi - přijde jak začneme kositi.
• Pláče-li červen a neoschne žito, zajíců, koroptví budem mít řídko.
• Chladný květen, červen vlažný - pro sýpky a sudý bude blažný.
• Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
• Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
• Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
• Hřímá-li v červnu, zvedne se obilí.
• Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
• Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
• V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
• Jaký červen, takový i prosinec.
• Červen stálý - prosinec dokonalý.
• V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
• Když kvete chrpa, za čtyři neděle chop se srpa.
• Co červen nedá do klasu, červenec nažene v času.
• V červnu-li víc sucho bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
• Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
• Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.
• Pak-li červen suchem mokro převyšuje, dobrým vínem sudy naplňuje.
• Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
• V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
• O sv. Norbertu chladna jdou ke čmertu. (6.6.)
• Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku (24.6.)

zpět na Rok na planetě Zemi