 |
Nemám na mysli Arabellin prsten, kterým by stačilo jednoduše otočit a všechna lidská přání by byla splněna. Narazila jsem však při studiu starých lidových zvyků na zvláštně ozdobené jablko s ještě zvláštnějším názvem – svět.
Na výrobu budete potřebovat jen pár běžných věcí – velké červené jablko, potom nějaké špejle či větvičky, na ozdobu ořechy, sušené švestky, jeřabiny, koření, sušená jablka, zkrátka co dům a les dá. A ještě něco zeleného – kousek chvojí, břečťan nebo zimostráz.
Já jsem zvolila variantu bezšpejlovou, s větvičkami jabloně. Dále mi od léta zbyly nějaké klasy a sušené květiny. Šišky dodala borovice a zimostráz poskytl kousek zeleně, na polní cestě se vyskytly i šípky. Drátek a jutová stuha jsou už trvalou součástí jednoho kuchyňského šuplíku, ořechy a listy dostaly akrylový zlatý kabátek. Ještě nůžky nebo kleštičky na zastřižení větviček a drátu.
|
Všechny ozdoby si předpřipravte na drátek. Šípky a ořechy navlékněte, mašli, větvičce a šiškám udělejte drátěnou stopku. Větvičky – nožky (nebo špejle) zapíchněte zespodu do jablka. Přidejte mašli a nahoru větvičku.
 |
Nakonec do jablka zapíchněte šišky, ořechy, šípky, ozdobte listy a je hotovo.
 |
 |
Jelikož se kromě ctitele tradic považuji rovněž za Kelta, pokusím se kromě výroby „světa“ také o výklad jeho symboliky. Ten ovšem nemusíte nikterak brát vážně.
Především si myslím, že se ozdobené jablko kromě oslavy Vánoc (přesněji zimního slunovratu) perfektně hodí na oslavu Samainu, svátku zemřelých a keltského Nového roku. Jablka a ořechy se před tímto svátkem sklízejí jako poslední a jsou běžně k mání. Původně se zřejmě jednalo o oříšky lískové, protože ořech vlašský pochází ze Středomoří a u nás se vysazoval až v novověku.
Jablko je symbolem světa, respektive symbolem věčného života. Vzpomeňte jen na bájný Avalon, zemi jablek (afal = jablko). Jablka byla kouzelná, ať už zlatá nebo „obyčejná“ červená. Kolik jen pohádek a pověstí o nich hovoří. Z jablek se dříve věštilo, stačí si přečíst Babičku od Boženy Němcové. Dnešní pohané by navíc asi řekli, že pět jadérek symbolizuje Bohyni, v tomto případě v jejím aspektu Stařeny, průvodkyně do zásvětí.
Tři nohy zapíchnuté do jablka mohou symbolizovat tři světy. Opět najdete paralelu v mnoha pověstech a učeních, tentokráte spíše germánských a keltských. Svět zásvětní se prolíná s naším hmotným a s nadsvětím. Opět symbolika smrti a dalšího života. Zelená větvička je od pradávna znakem pro nesmrtelnost, věčný život a opět – zásvětí. A také naději na jaro, slunce a vzkříšení.
Oříšky moudrosti, šišky posvátné borovice nebo sušené plody jako poděkování za hojnost jsou už jen drobným doladěním celkového obrazu.
Jak vidno, nemusely být dříve sváteční dekorace jen dekoracemi pro radost, vše mělo a má svůj smysl a význam.
Falka
zpět na stránky Rok na planetě Zemi
