Morgana píše v příspěvku Sabat Imbolc a dnešní
Hromnice zajímavou myšlenku:
Tmavá polovina roku se spojuje s Bohem, ale také během
světlé poloviny je Bůh plně aktivní, stejně jako Bohyně
je aktivní v tmavé polovině roku - i když v některých
obdobích může být jedno božstvo podřízené druhému.
Teď je ten pravý čas k úplnému pochopení Morganiny myšlenky. Vláda Bílé Bohyně skončila. Vychladl žár léta a pohasly barvy podzimu. Více než jeden měsíc uplynul od svátku Samhain, kdy žezlo převzal Černý Bůh, aby se ujal vlády nad temnou polovinou roku. Vše živé se k němu upírá s obavami – bude málo světla, zima, hlad… Přežijeme království Černého Boha, období smrti?
Přesto se vše prolíná a všechno souvisí se vším. Černý Bůh plně vládne našim krajům, ale Bílá Bohyně se již připravuje na březen příštího roku, aby se sama mohla ujmout vlády. Přípravy již zahájila dávno, v březnu musí být leccos hotové. Právě ta tušená přítomnost Bílé Bohyně v pozadí dává naději; naději na to, že se za pár týdnů život zase probudí a zesílí k plné kráse. Ale přesto - i potom se opět musí Černý Bůh již připravovat na svůj čas, aby nás i celý kraj očistil a spálil všechno špatné, co se nahromadilo a spálit lze.
Morgana k tomu dodává: "Vláda Boha v temné polovině roku náleží nejen smrti a přípravám na jaro, ale též odpočinku. Je to zvláště vhodný čas pro studium."
Babí léto končí a listy psího vína se barví všemi odstíny červené... |
... také listy dubu letního nezapřou jméno svého stromu a brzy opadají. |
Zakrátko z nich zbude jen takový krásný obrazec ... a pak ani ten ne. |
Jen krátce už se bude tenhle lampiónek moci pyšnit svou svítivou barvou |
Zanedlouho se změní k nepoznání, ale i tak zůstane klenotem podzimu. |
Tobolky se semeny zůstaly po květech ibišku; příslib nového života. |
S tažnými ptáky odletělo léto za devatero řek a devatero kopců, aniž řeklo:
Nashledanou.Stojíme oběma nohama v podzimu a šlapeme po spadlém listí.
Není mrtvé, ještě žije.
Během několika dnů projde paletou barev – než se rozpadne v prach.Díky barevnému listopadání je i pošmourný den plný barev a pohody –
stačí jen se pozorně zahledět.
Projděte se v závěji listí, posbírejte v kytici ty nejkrásnější...
Je blahodárné pustit na tu chvíli trable z hlavy.
Osvěžte svou duši podzimní přírodou.
Nechte se pohladit romantikou podzimu...
Smrt a život v jednom - na mrtvém topolovém pařezu ožila semínka travin. |
Jarní květy šípku se trochu změnily, ale teď budou znamenat obživu pro ptáky. |
Poslední statečný květ měsíčku na zahrádce ještě hledá sporé paprsky Slunce. |
Na pupenech třešně musí Bílá Bohyně pracovat s opravdu velkým předstihem. |
Lýkovec by měl správně kvést až v únoru, ale vzbouřil se a vyhlásil začátek jara již teď. |
Příslib jara - z té červené špice bude velká pivoňka s růžovými květy. |
Sněženky již v polovině listopadu vyhlížejí první sníh, zatím nic... |
... proto začátkem prosince vystrkují hlavičky ještě víc - ale stále marně. |
Chudobka čili sedmikráska - rozcuchaná, vlhká podzimním deštěm, ale vytrvá. |
U té sedmikrásky se na závěr zastavme. Všimli jste si, jak se její jméno v průběhu roku mění? Na jaře kvete mezi prvními a jako květinka sedmera krás si nechává říkat sedmikráska. Rok ubíhá a pyšné barevné květiny se pnou vysoko nad skromnými kvítky chudobek; ano, tak skromně působí vedle majestátních růží a dalších letních květin, že se stává jen jejich chudou příbuznou, chudobkou. Pak ale nastává podzim a vznosné stonky pálí ranní mrazíky a barvy blednou nedostatkem světla. Jen ta sedmikráska (správně, už opět sedmikráska) zůstává s námi a pro naši radost. Nechápu ty, kdo ji vyhání z trávníku. Má tam přece své místo, kdo dal komu právo říkat jí plevel? Travnatá plocha se stébly zastřiženými na jednotnou míru a div ne podle šablony vyrovnanými kolmo k zemi, ta připomíná na zeleno natřený beton.
JL, Věra Zahálková, Vlk
