Ondřej (= mužný) narodil se v Bethsaidě v Galilei; byl vlastní bratr Šimonův (Petrův) a žák sv. Jana Křtitele. Když Jan spatřil Ježíše, zvolal ke dvěma učedníkům (Ondřeji a Janovi):
"Ejhle, Beránek Boží!"
Odebrali se hned k Ježíši a zůstali nějaký čas s Ním. Radosť byla veliká; Ondřej sdělil ji svému bratru Šimonovi a pravil:
"Viděli jsme Mesiáše" a vedl jej k Ježíši.
Spatřiv Božský Spasitel oba bratry sítě opravovati, zvolal k nim:
"Následujte mne, udělám vás rybáři lidí."
Následovali a byli apoštoly vyvoleni. Po slavnosti letnic kázal sv. apoštol Ondřej evandělium ve Skythii, Thrakyi, Epiru, Řecku a obrátil mnoho pohanů na víru Kristovu. Sídlem zvolil si město Patras v Achaji. Když tamější místodržitel, Egeas, obyvatele k modlářským obětem nutil, domlouval mu sv. Ondřej; byl však proto uvězněn. Druhého dne byl vyslýchán a rozkázáno mu, aby obětoval bohům; poněvadž však zdráhal se tak učiniti, odsouzen byl na smrť kříže. Na popravišti svlékl sv. Ondřej svůj šat, políbil kříž a nechal se provazy k němu pevně přivázati. Po dva dni kázal ještě na kříži a modlil se. Jeho trpělivosť, vytrvalosť a radosť duševní mocně dojímaly lidi kolem stojící. Třikráte prosil věřících, aby ho nevysvobozovali a ho o korunu mučednickou neolupovali. Třetího dne objevila se nebes jasná zář, zahalila jej, an ducha vypustil. To bylo 30. listopadu r. 62. Jeho sv. ostatky jsou nyní v Amalfi v Italii; sv. jeho hlava přenesena byla do Říma, a kříž do Maseje (Marseille) ve Francii.
Poučení
Sv. Augustin praví: "Kříž jest loď. Nikomu nelze moře tohoto života přeplouti,
nenese-li ho kříž Kristův. Bez kříže není křesťana."
Barbora byla dcerou zámožného pohana Dioskora v Nikodémii ´v Malé Asii. vynikala duševními i tělesnými přednostmi a byla velice vzdělána. Byla nucena bydliti v pevné věži, snažila se však přece křesťanství poznati. Barbora odmítala nabídky k sňatku. Dala na věž přibíti na stěnu kříž. Jakmile se o tom ztřeštilý otec její dověděl, chtěl ji mečem probůsti; ona však utekla. Zradou dostala se opět v moc svého otce, který uchopiv ji za vlasy, smýkal jí po trní a na tmavém místě zavřel.
Barbora vytrvala; jistě Bohu se líbilo její panenství. Byla odevzdána místodržiteli Marciánovi. Když všechny sliby marnými se osvědčili, dal ji obnažiti, na celém tělě hrubými řemeny bíti a rány střepy rozedříti. V noci ukázal se jí Kristus a léčil ji. Při druhém výslechu bylo tělo její hřeby rozsápáno a prsy jí byly uříznuty.; potom bez šatu byla vedena městem!
Šlechetná panna Barbora nedala se ani tím odvrátiti od křesťanství. Zuřivý její otec sťal ji pak sám 4. prosince r. 420. Bylo jí 20 rokův. Otec byl bleskem zabit.
Sv. Barbora počítá se ku 14 sv. pomocníkům a pokládá se za patronku nepředvídané smrti. Vzýváme ji, abychom nezemřeli bez sv. svátosti. Proto se vyobrazuje s kalichem a hostií. Je též ochranitelkou proti nebezpečí ohně, patronkou dělostřelcův, ochranitelkou horníkův a rozličných cechů.
Poučení
Věž se třemi okny na obraze připomíná nám trojjediného boha. Děkujeme mu
často za stvoření, vykoupení a posvěcení a modleme se: Sláva Bohu otci ...
Mikuláš (vítěz, panovník národa) darován byl od Boha rodičům v Palaře v Lycii (v Malé Asii) na vroucí jejich prosbu. Vychovali jej pečlivě, nabádali jej ke ctnosti a dovolili mu, aby uděloval almužnu a cvičil se v dobročinnosti. Roku 300. vypukl mor, kterému též rodiče jeho podlehli.
Mikuláš rozdal celé své jmění chudým; po tři noci vhazoval jistým oknem tolik peněz, kolik pro tři dcery bylo třeba na výbavu, tak že nebezpečí hříchu bylo odstraněno. Putoval do zaslíbené země.
Když se vracel do Myrry, bylo biskupské místo uprázdněno. Shromáždění biskupové ustanovili se na tom, že za biskupa vyvolí toho, kdo nejbližšího rána nejprve v kostele se objeví. Byl to Mikuláš. Byl nucen volbu přijati a stal se nejznamenitějším biskupem kázáním, zázraky a svatostí. ujal se chudých, vdov a nešťastných a vzkřísil tři zabité jinochy. Svou moc zázračnou dokázal při bouřích na moři, pak na nemocných a posedlých.
Když křesťané za císaře Diokleciána byli pronásledováni, byl uvězněn. Osvobozen byl za císaře Konstantina Velikého. Pak byl přítomen sněmu Nicejskému a s ním 318 biskupů. Zemřel 6. prosince r. 345 a vzývá se jak ochránce v nebezpečích na moři i na zemi. Svaté ostatky jeho uloženy jsou v Bari v dolní Itálii. Prýští se z nich léčivý olej.
Poučení
Rodiče, napomínejte dítky své, aby dávaly almužnu a jiné dobročinné skutky
konaly! Bděte nad nimi pečlivě! Sv Chrysostym praví: "Mláež sama k sobě jsouc
zastavena náchylna jest k pádu a kloní se snadno v nebezpečí bezbožnosti.
zpět na stránky Rok na planetě Zemi
JL